Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte senultá
Autor
Philogyny
Vložíš si do herbáře čimčarání vrabčáků
nešlo a nešlo vlepit
(tak jako sentimentalita toho rána)
utíkalo
otevíralo stránky
nejraději tu s růží: neviditelným zobáčkem pilo slunce z vylisovaných květů
pak mi začalo bušit srdce
mělo žízeň? mělo hlad?
řeč je důležitá součást nás dvou
zapsala si
až pak se roztřásla
---
ruce popálené vysokým napětím mezi podzimem a zimou
nelze minout rodný den navždy zasazený v kaštanové aleji
černý kořen otevírá hloubku
dešťovou vodou
sluj pro skřítky s krompáčem a lucernou
nemají strach ze zvířat jdoucích tmou
jen z lidí
----
oko studánky oslepil list list list list i
toužebnou píseň komárů o lidské krvi urvi mi
výkřikem poslední jablko z planěk urvi lesu štětiny zvíře urvi řeč
jednou ti možná povím
kde v něm spím
16 názorů
pro rrem
Jedna je ta, co se snaží do herbáře potichu vlepit něčí řeč a druhá taky povětšinou všechno posere.. Ta, co mluví nahlas. Mi povětšinou něco vyběhne a pak už s tím moc nehnu. Komentář si načítala a přemýšlela, ale líp odpovědět neumím. Děkuji. Je v tom všechno. :)
Toš...
Po našem:
Ná a kerá si ty vlastně tá?!
NULTÁ
_______________________________________
PeS: Dobře že Ti stále tluče srdce...
pro dievča
Je to tak.
pro Evženie
Když jsem zapisovala, tak mi naskočilo, že requiem. Usmívám se, ale člověk nikdy neví...
Evženie Brambůrková
09. 09. 2023Je to tak zvláštní...
dievča z lesa
09. 09. 2023niekedy postačí venovať potajomky***
Všem Vám moc děkuji.
Dostala jsem k narozeninám s předstihem od kamaráda krompáč. Nedůvěřivě koukala na ten Dar. Po pravdě pořád potřebuju na zahradě kopadt díty pro ty svý keře a stromky...No a když volala své kamarádce tuhle novinu, tak se smála, že je to přesně dárek pro mě. Říká mi skřítku. A tak si říkám, že bych jí mohla věnovat tenhle text. Jenom nikdy nevím, jestli by se líbil... :)
Už z úvodního verše jsem byl celej urvanej. A nezůstalo jenom u něj. Pregnantně bych to vyjádřil asi takto: Nultou nenapsala básnická nula. ;-)
Herbář... to byla v dětství moje vášeň. Dneska je mi těch kytek líto. Vrabčí čimčarání by šlo určitě špatně vylisovat... možná ztracené pírko. Jak čtu dál, ztrácím řeč, jako obyčejně ;) ale ty už stejně víš.
rodný den zasazený v kaštanové aleji .... a jako dárek ti knohám začínají padat kaštany