Jednou

Jednou za uherský rok...

Jednou o slepičí krok_

Jednou dvakrát třikrát mi prostě nejde a nejde a nejde usnout.

Dnes.

A jak jinak při tom? Myslím na Tebe ZLATOHNĚDÁ.

Vlastně na Tebe myslím nonstop. 

Dnes jsem se probudil ve 4:00. Ještě jsem si půl hodiny snažil namluvit že je teprve neděle a tudíž nemusím vstávat. Marně. 

Marně. 

Marně o Tobě sním. 

Marně po Tobě toužím. 

V půl páté vstal a šel vařit čajík. A protože jsi mě  v pátek prosila abychom jeli dnes na 6:00 do práce tak vlastně ani  moc času na válení se v posteli/jeteli (chcete-li) nebylo. No a tak po páté definitivně vstal a byla tma jak v ranci. Ach. Chudáci branci. Budou muset narukovat. A rukou kov kovat. 

Přicupitala jsi k autíčku v sukýnce.

Ahoj Miri. 

Ahoj SEDMIKRÁSKO!

Pohladil jsem Tě po vLáskách.

Povídali jsme ale promiň:

Toužím po Tobě!

Nakonec jsem Tě prostě musel pohladit po nahém stehně.

Promiň. 

Toužím po Tobě. 

A vždycky čekám že mi na tváři přistane facka.

Ale ne. Prostě ne. A tak ani dnes ne.

Dnes.

Neuvěřitelné. 

Přišel za mnou majitel a říká mi: Miro - dal jsem vám na výplatu o 1000 korun víc. Líbí se mi že jste poslední dobou tak pozitivní!

No...

Kdybych je měl tak řeknu: To mi poser kozy!

A co se stalo? Ptá se dál. Konečně máte přítelkyni?!

Ach.

Neví a ani nemůže vědět že už 5 let miluji Tebe ZLATOHNĚDÁ...

Nemám nikoho odpovídám. Vždyť nemám co nabídnout. Nejsem hezký nemám peníze a ani už nejsem mladý. Směje se ale já to myslím vážně. 

Potom odpoledne v autíčku Ti to povídám. 

A taky:

DNES TI TO TŮZE SLUŠÍ!

(Toužím po Tobě.)

Však! Myslím že ani nikdy nebudeš vědět jak. 

Povídáme. 

A já Ti řikám: Dnes Ti to ale mluví!

I když malinko plácáš  nesmysly...

Potom Ti podávám ruku.

Chvilku nevíš co zamýšlím ale nakonec se chytneme dlaň do dlaně. 

 

N.E.S.K.U.T.E.Č.N.É!

 

Trvá to nekonečně dlouho!

 

A přesto krátce. 

 

Vždyť nevíš jak Tě_

 

MILUJI.

 

---