Má černá díra

Můj milostný život

Lze černou dírou nazvat.

Proč toto tvrdím,

Váháte se zeptat?

Tak slyšte bedlivě,

Odpověď teď vám dám.

Existují o něm jen dohady

A jen spekulacemi se v něm ocitám.

Má i svou singularitu,

Kde hromadím vše.

Naději, vášeň, chtíč, nápady i něhu –

Obrovské tuny do bodu stěsnané.

A nemůžu jej spatřit,

Horizont události jej obléhá.

Nechá vás venku se brodit

V bezvědomosti raději.

Na pohled chladná zdá se být,

Však uvnitř to vře,

A pokouší se částice vyzářit ,

Aby o sobě vědět dal.

Tak někde tam čeká

Vás, odvážné astronautky,

Pojďte – snad se nechá

Objevit na kraji Sluneční soustavy.