Potichu se ptáš

barte,

líbí se mi, jak se noříš do jakéhosi až dekadentně archaického stylu. Tvou náladovku bych ale brala jen jako matnou skicu, ze které teprv bude třeba vytvořit impresionistický obraz. Za tu kresbičku dávám tip a přidávám svou malou "hudební" improvizaci na tvůj "basový základ" jako vzpomínku na dobu, kdy jsem ještě ráda psávala takovéhle smíšené verše.

Svlékáš si kabát z listů,

mlhavý podzime,

svou chladnou rukou

provázky dešťů splétáš...

Alejí jdeme, mlčíme

a narážíme na ozvěny léta,

když do kaluže tiše spadne

jak slunce žlutý list,

list třpytivý jak jedna z hvězd

nad dávno zoraným

srpnovým obilným polem.