Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sepýr dál
Autor
Philogyny
Letošní nebe odneslo stěhovavé ptáky
/ pýr dál /
Osedlal jsi hříbě větru
uplet mrakům alpakový svetr
vodě hráz
protrhla ji mrazem
stromy ztrácí listí
my stín
pak popraskáme
___
Vracíš se
odbočkou za klikvou
kolečka plná otavy
vracíš se
stín za oknem zalévá ticho pražené kávy
voní po převrácených očích studny
průvanem dveří se protáhla myš
pes štěkl ze spaní
z dlaní mu právě věští les
má zpoždění: otevíral stromům deštníky pro zvířata
pořád prší
začínám chápat
těžiště plané hrušně v pěšině pod lomem
řád lesa stmívá dřív
dech mezi kmeny
do pat krajiny kouř mlhy tvůj obličej i hánky
do palců slast
kolečka uhýbají kamenům
pes zakousne myš
žena se usměje
a někdo venku zpívá
20 názorů
Vůně tlejících listů ořešáku , mokrý kabát na věšáku nad holínkami.. někdy jsme rádi/y sami.. :). Fajnes!
Připomněl jsi mi s tou modlitbou...kdysi byly vánoce, už jsem to někde vzpomínala a Jindra mi večer před spaním povídá, maminko, já bych chtěl být brankář. A já mu řekla, ať si to moc přeje a pomodlí se. Byl brankářem... :)
To je dobrý, k nám chodí kočky od sousedů, na myši kašlou, sedí u rybníka a mlsně koukaj na ryby. :) Taky jen to svý děkuji.
Pro Kočkodan, doubky ani ne a já si vždycky vzpomenu na Fimfárum. :) Děkuji ti.
pro Janina6
U nás se plaší dlouhodobě a mraky uhání... :) Děkuji!
pro K3
Taky ráda zpívám, teď hlavně v lese, když mám strach o psy, někdy ty divočáky hmatatelně cítím. Vždycky si najdu nějaký klacek hůl pro lepší pocit a jdeme. Ukládám si je na zahradě pod přístřeškem... :) Děkuji.
podzim je asi všeobecně o popraskávání :) ... v zimě se to úplně otevře a pak to až do jara nepůjde zavřít :D zimní rány
ten poslední verš mi přijde takovej neurčitej, ale všechno ostatní velkej supr, slast až do palců :)
Já si zpívám každé ráno a večer v rámci modlitby.
Dávám tip.
Podzim je smutek i radost.
Taky jsem si v tom našla svůj podzim, máš to moc hezké. Stromy mě fascinují, hlavně ty, které jsou pokroucené, zvrásněné ...
Já se v tom asi také vidím, až na závěr. Tam supluje kočka a nik se neusmîvá ( možná ona) :) .. pěkně vystihnuté
U nás se dneska hříbě větru pořádně splašilo... ;) jinak ale podzimní den, jak má být, intenzivnější o tvoji báseň.