Babí léto

Ze stromu platanu

loupe se kůže,

slunce se pomalu

probouzet může.

Usíná rychleji,

jemněji hladí,

srdce se zachvějí,

vzduch ráno chladí.

Hlína se zhutňuje,

deštěm je nasáklá,

všechno pak přikryje,

už tu nic neskáká.

Kvílení okenic

nese se údolím.

Nezbylo zhola nic

se svíčkou zápolím.

Cinkání zvonců

a oslí hýkání.

Konec konců

hrůzu mi nahání.

Vypjetí povolím,

když zavřu víčka,

zítra se probudím

bez sluníčka.