Lák bezprizorní existence

...taková hovadina psaná v jointové opojení. Jo tento systém mě pěkně štve.Proč pouze 3 práce denně ? To mě nebaví měnit data. Není to jedno ? Třeba za jeden týden přidám 1 věc, ale za čtyři týdny jich budu mít třeba 20 a budu musem měnit data jak pako. Já to chci přidávat podle svýho. Asi by vyhořel systém. Ach jo. No nic, vraťme se k básni ...

Lák bezprizorní existence

 

 

Chléb na stole naložený,

v láku bezprizorní existence,

na mě mluví, luví, uví, ví, í.

 

Taková malá země,

jejíž chléb je sémě,

já ho nosit nebudu,

podivným bytostem,

se solí pod nosem.

 

To se stalo v roce 1968,

houpy, hou v Kolíně,

kde neteče Rýn,

vystup prosím,

nemluv skývo,

sic tě neukrojím,

nesním,

v houpavém městě Kolíně.

 

Tam bych se rád,

utopil ve víně.

Mullera nepiji,

bylo by to jedno,

kdyby nebil hloupý,

la, la, la, tra, la, la, lý.

 

Hudbo hraj v kamenném domě,

co nepostavili pro mě,

bytosti ze šedesátého osmého,

bez soli, zato s cukrem,

na schůzích s cinzanem,

salámem s chlebem,

co konečně přestal mluvit.

 

Trochu povadlá jíva kvete,

smrdí v blátivém jaru,

Máchovském nebi.

---