Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sena karetě
Autor
qíčala
Někdy mám ruce plné troskotání,
nové je v dálce a nejdál starý svět.
Těžko mi myslet na spásu, až za ní,
že vlastně není koho opouštět.
Mlčím vstříc mořím, voda láme pohyb,
když ostrov mizí, má tvar člověka,
divoši ohněm pokřtili své bohy,
na jejich návrat nikdo nečeká.
Svobody po krk, v trasách dravé želvy
zvrásnělý krunýř cítit v zádech růst,
z karetí duše dlouhý výdech šel by,
oceán Pátků, neznám větší půst.
18 názorů
Příjemně plynoucí text, který v zimě zahřeje a v dusnu osvěží. Rád jsem se stavil...
Tohle je hodně dobře napsaný. Moře miluju, ale mám výhodu domovského přístavu se strážcem majáku. Takže jsem vděčná.
Obačas mě nechá proletět, zachechtat, vyhladovět... a pak mi zase nasype zrní ;-)
Gorčo, díík, no hlavně ta civilizace ... a moře jako protipól, ta volnost, ta bezútěšnost, než pochopíš, že moři je to jedno a všechno je správně :)
Tenhle text jsme psala, když jsem se rozcházela a divoch pálil společné totemy:) ... nepokřtitelný :))
Zeantrichu, moc díky, a jj, je to trošku zmetaforované :D dost, ale zjistila jsem, že ten text ještě pořád funguje, teda na mě :) jsem ráda, že líbilo
none, jj, v tomhle okamžiku jsem si uvědomila, jak moc stará jsem, a mládí skončilo ... s karetou :) o trošku mladší :D Nechce si přiznat, jo. Děkuju
Alegno, moc díky, on ten mořskej obraz sám o sobě dává trošku smysl ... jinak chápu, ty metafory jsou bestiální :)) Děkuju, žes zbytečně nenakukovala karetě pod krunýř :)) a jen se jí nechala unést
Benetko, takhle už moc nepíšu, už to mám přežitý - málo jedu, moc vody ... :D a ani jeden utopenej, to nejsem já :) ale mám ji ráda, tuhle vázanku. Děkuju, moc fajn, že sis v ní něco našel
... Svoboda a samota mají příliš mnoho společného... jj, Janino, taky to tak vidím :) jen dřív jsem si myslela, že samota je osamění - není :) samota je kareta, která nehledá ostrov :) Děkuju, moc za poklonu
I0as, tohle je výjimka, jětšinou tu básničku potopím už v půlce :)) - a zbytek je o nebožtíkách :) ale děkuju, žes postál na břehu a zamával :)
Safiáne, moc díky, vážím si. S tím obsahem s´to teda vychytal :) že je vícepodlažní ... a nebál ses použít dveře na půdu. I když se tam dá najít jen vycpaná kareta a krunýř, co si to ale všechno pamatuje ... ve vázanym :)
Dievča, moc děkuju! :)
Dalesi, moc díky :) dodržovat pravidla receptů je někdy nuda, zvlášť když básnička nemá nějakou vitamínově hodnotnou a výživnou náplň, dřív jsem si myslela, že to bez kuchařky nejde :) Teď se vracím k základům vaření ... a s pokorou fúzuju neslučitelné recepty :))
R.Kedare, dííík, kareta mává mořem, že dělá vlny :)
Luzz, máš to přesně, tohle je starší výtvor, takhle už nepíšu - není tam to drama při lovu domordců a přecpaná kareta :) ale přišlo mi, že je v básničce taková zvláštní smířlivost, kterou vlstně cejtim pořád ... prostě prošla sítem času (projde máloco:) Děkujuu, ty jo, ty mě máš načtenou :))
Evžénie Brambůrku, moc díky - njn, jako všechno. Nic není obyčejné, když jsi jednou kareta ... :)
Kočko, ti pěkně děkuju za řád! S tim dekoltem to bude těžší, pohled na valchu hrudních kostí, není to, co by si veřejnost přála vidět :)) Ale mám krunýř, to zakreju! Ráda tě vidím i na tapetě
:)
Uděluji ti řád zlaté kožatky za mimořádné zásluhy na amatérském literárním serveru Písmák. S právem nosit jej na veřejnosti v blízkosti odvážného dekoltu. (děs z případného odsouzení za obludně nevhodnou lascivitu mi zabránil v dalších hrátkách s rodným jazykem) ;-)
P. S. Snad probůh nebudu už i za tohle na tapetě…
Prostě výjimečné.
je zvláštní, jiná... trochu jako by v ní chyběla tvoje... poťouchlost... jako bys v ní nebyla tak přítomna. pro mě plyne až moc hladce.
ale možná už neumím číst.
Pěkné, velice.
Taková striktně dodržená forma u tebe není úplně zvykem. Marně (i když zřejmě úplně zbytečně) přemýšlím, proč mě to překvapilo do té míry, že jsem při prvních dvou čteních hned roloval nahoru, abych si ověřil autora.
dievča z lesa
před rokempekný pôst***
Pěkná, vrstevnatá básnička. Je možné číst ji nejen velmi osobně, ale také jako tichý svár s vnějšími okolnostmi. Navíc má pěkné vázání, rýmování a hudebnost.
Svoboda a samota mají příliš mnoho společného...
Ty zas tak krásně vážeš. A neotřele rýmuješ. To je tak fajn, na něco tak dobrého tady narazit (a nejít ke dnu ;))
Napřed jsem četl NA KORVĚTĚ. Řikal jsem si to bude něco o lodičkách. Ale ne ne. To jen mé staré unavené oči čtou něco co tam není. Jinak: Tvá imaginace je bezbřehá. Asi jako oceán sám. Tenhle styl se mi líbí! ;)
Taky nerozumím všem příměrům, nebo lépe rozumím si po svém, vlastně u veršů nepotřebuju rozumět, ale nechat se unášet pocitem a ... jsem unešena :)
Sice nejsem schopen rozklíčovat některé Tvé příměry (či obrazy), ale jako celek je to alespoň líbivé... :).