Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePoslední přání
Autor
Radovan Jiří Voříšek
Ulepený vzduch
jeho plícemi
sychravo v očích
řídké keře na podbradku
pusto tam kde míval patku
Doufá v sílu hlíny
mraky se nehnou
nebude to jiný
Budete mi chodit na hrob?
napíná uši… ano, na mou duši
a dejte mi tam fotku
kde mi to sluší
8 názorů
Napínám uši
a na mou duši
i oči text tvůj hltají
líbí se mi
a s tím se netajím :)
Procítěné - a ne povrchně... to je za mě nejvíc, co můžeš textu dát. Skutečný prožitek.
Janina - "to su celé" já. Ještě raději mám: oči - točí - na kolotoči močí. A neváhám to použít!
PS díky za povzbuzující postřehy.
Ano, taková zvláštní. Uši - duši - sluší, nad tím jsem při prvním čtení zakroutila hlavou: jak banální. Ale stejně jsem si to přišla číst znovu. A má to kouzlo. Ve tvém psaní je cosi silného, co přehluší všechna případná "ale". Máš dar vidět pronikavě pod povrch a o tom, co tam uvidíš, mluvit velmi lidsky a uvěřitelně...
Kdyby se mohla provést kompletní statistika splněnosti posledních přání, neodvažuji se odhadnout, kolikpak by nám asi vyšlo procent...
Realita až do morku kosti. Memento mori.
Působivé dílo s jakousi speciální atmosférou.
Ty texty o smrti mají vždy hrozně zvláštní náladu...