Duneni

nase cesty se krizuji a my se vidime,

na chvili ustrnem v snazeni, tise se stydime

za chyby, za slova, za oci,

ktere nas prozradi,leccos nas zaskoci

ve vterine souzneni mijeji se nase duse,

v uplne nevedomosti, neco vsak tuse,

hledame blizkost v nespravnem dome,

ja touzim po Tobe, Ty po mne

presyceni svetem; do nebe nesmime,

prahneme po pekle, ohnem se spojime

samy ve sve hlave, jsme jen predstavy,

nedokonale sny, skutecnost nespravi

labilni tvorove, hledame rovnovahu,

v obdobich sucha neocenujeme vlahu

nescetne pocitu, co klise nevyslovi,

na konci ticho, hluk mezi slovy

v hlave mi duni...