Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seÚnorové blues
Autor
Alenakar
Prázdné jsou v únoru ponuré lesy,
v dubovém listí si severák šustí,
zamrzlé řeky slov do ticha ústí,
Básníka vlastní hlas, vlastní dech děsí.
Smutné jsou v předjaří posvátné háje,
víly v nich netančí, jen vločky víří.
Pěšiny beze stop! Kam asi míří
myšlenky Básníka, když občas taje?
Sněženky pod sněhem v promrzlé zemi
čekají, v březnové paprsky věří,
Básníka nadobro opouští víra,
do bílé vánice bez hnutí zírá...
Komu se nakonec upřímně svěří,
že Snílek nemůže iluze nemít?
15 názorů
Rhode,
víra sněženek se možná naplní, ale zmrzly nám některé růže a některé bambusy, takže to stojí za... Když už je člověk zahradníkem, neměl by pěstovat choulostivé rostliny, jen ty odolné. A taky by neměl zveřejňovat choulostivé básničky.
Skvělý blues. A jaro je zas o něco blíž než v lednu.
Víra sněženek se brzy naplní...
Janino,
v mém případě je "řeka slov" kalná a dravá bystřina. Zdaleka sem nedávám všechno, co průběžně píšu, což jsou momentálně "španělské" sonety, ale i tak toho sem dávám asi až moc. Ale potřebuju, aby moje básničky Písmák protřídil. Většina toho zmizí, ale něco málo snad zůstane.
deštníčku,
děkuji za připomínku.
"Nemít" je rým k "zemi". Uznej, že "změřit" je horší rým než "nemít" - a navíc by se tam to slovo významově nehodilo. ...Ve skutečnosti jsou i básníci, kteří ke své tvorbě iluze nepotřebují. Jsou plní znechucení a deprese a právě o tom píšou. I na Písmáku se takoví občas vyskytnou, ale nikdy nemají úspěch. A můj "pan Básník" chce mít úspěch, proto sní o tom, že svou víru v budoucnost zase získá.
K3,
jaro ještě není a v jisté vitríně v našem městečku je už tolik úmrtních oznámení, že pomalu není kam je dávat. Nevím, co se děje. Že by následky chřipkové epidemie?
Když píšeš o "krásném umírání", tak v neděli zveřejním sonet o "krásné smrti". Jmenuje se Baroko II. Podle mého smrt není nikdy krásná, ale v baroku ji hluboce věřící křesťané mohli takto vnímat.
Kočkodane,
ten Básník, o kterém píšu je sice velmi nesmělý, ale taky umělecky odpovědný. Hned tak nepustí do světa dílko, které by nebylo "dokonalé". Já jsem naopak vlezlá a drzá a nabízím "ke koupi" celé haldy zboží a je fakt, že občas si doopravdy někdo "za pouhých 15 tipů" něco koupí... Takže - třeba se blýská na lepší časy.
Já si stejně pořád myslím, že umíš hezky veršovat. A nevěřím, že žiju jen v iluzi… ;-)
Díky za típek, milý Hulváte. Opravdové blues to samozřejmě ve skutečnosti není, ale Básníkova smutku a Básníkovy deprese je v té básničce, doufám, dost.
Hospodskej Hulvát
před 10 měsíciBlues v názvu navnadilo, obsah se mi pak moc líbil:-)