Blbky

Na internetu zaujal příběh dvou dívek, mentálně spíš dětí, které si natáčely svoji jízdu autem a v přímém přenosu zveřejňovaly na internetu. Hloupost, nezkušenost, nezodpovědnost a pozérství si společně vybrali svoji daň. V situaci kdy dopravní nehoda byla jen otázkou času, zahynula řidička a spolujezdkyně byla těžce zraněna.
Tragédie.
Ve společnosti kdy mediálně známé tváře poměrně často pobaveně líčí na televizní obrazovce svoje přestupky proti dopravnímu zákonu, zejména překračováním povolené rychlosti, není nepravděpodobné, že mladá a hloupá telátka si berou takové chování jako vzor.

Nedá mi ale, abych nepřemýšlel o tom, co by se stalo, kdyby příběh neskončil v protihlukové stěně. Není pro mě těžké si představit, že by jízda skončila smetením skupiny cyklistů, užívajících si sobotní trénink.
Dobře rodiči zaplacený advokát by jistě doporučil u soudu projevit účinnou lítost, nejlépe doplněnou slzami rozmazaným líčením. Čistý rejstřík trestů společně s věkem by jistě vynesl jen podmíněný trest. Možná i zákaz řízení na kratičkou dobu by padl.
Ale čas běží rychle. Děvče by pozapomnělo, možná by si svůj skutek zdůvodnilo špatnou karmou, postavením hvězd, nebo jinou blbostí a sama před sebou by se zbavila viny.
Táta by koupil nové auto, aby dcerka nebyla traumatizována nepříjemnou vzpomínkou. Vše by pokračovalo až do dalšího zranění nebo smrti. Její, nebo, a to je podstatně horší, jiných.
Jsem toho názoru, že blbství je neléčitelné, a zmoudření věkem nenastane vždy.

Ne, nepřeji nikomu smrt. Ale jednu věc vím. Hrdinka tohoto smutného příběhu již nikdy nemůže ve svém autě potkat nikoho ve špatnou chvíli na špatném místě.