Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sepo tenkom konári
Autor
dievča z lesa
zriedka sem zájdem
bránou vstúpim pomaly
veverička sa stratí v tuji
pribudli kamene
hnedá lavička je modrá
nakláňam sa
obrastá ti to tu machom
začína snežiť na anjela
vynorí sa a frng
po tenkom konári až k zemi
na sivej žule holúbok
okolo behá dieťa a chytá vločky
stiahnem si rukavicu
písmenká belejú
tak spinkaj
veverička vybehla bránou
13 názorů
dievča z lesa
před 9 měsícia2a2a ... jedno leto som v rámci aktivačných prác na miestnom cintoríne zametala hroby, chodníky, vynášala smeti ... bola to pre mňa výnimočná práca na výnimočnom mieste***
Nenapadá mne nic "moudrého", protože ta lehkost a hravost si ji nezasluhuje. Tip
Andreina ... tiež so sa kedysi na území velebného pokoja snažila učiť na maturitu ... počas horúceho týždňa v tieni starých ihličňanov bolo príjemne, znesiteľne***
Lili ... teším sa, ďakujem***
Alegna ... keď natrafím na starý cintorín, pretúlam ho tichučko krížom-krážom***
dievča z lesa
před 10 měsíciže ... sú to prieskumníčky šikovné***
milý Kočko ... sem-tam, keď pocítim prievan, akokeby poskakoval Kočkodan***
(jeden frng ponad zimnú krajinu žmurk)
Jamardi ... to sú pokojné a tak trochu objavné prechádzky***
Krásně poklidné obrázky jsi vykouzlila.
Chodím na Olšanské hřbitovy často, mám to kousek, téměř pokaždé potkám veverku :)
Když teta Eva s mým tatínkem žili v Praze na Ohradě a bylo hezky, chodívali se učit do staré části Olšanských hřbitovů, kam již tehdy skoro nikdo nechodil. Několikrát jsem se tam byla kdysi také projít a myslím, že jsem tam pochopila výraz "velebný klid". A veverky také atmosféru doplňovaly.
Klidné, citlivé
Na mě při mé poslední návštěvě hřbitova "vykoukl" známý hudebník. Za života byl v našem městě nepřehlédnutelný a na náhrobku má fotku a houslový klíč. Udělalo mně to radost. Byla jsem se tam v listopadu podívat po dlouhé době na výzdobu jen tak, nikdo z rodiny tam neleží.
Já zase běhám/skáču po Písmáku a chytám každé tvoje nové dílko.
jeden lišejníko-kapraďovitý žmurk)
Abakus ... odkážem veveričke, len netuším kedy ... pramálo sa tam zatúlam***
u nás takto fŕng robili náhrobné dosky. Väčšina mojich nebožtíkov to už má na stojáka.