Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seLásko, voníš ještě?
Autor
Mladý pán P.
Jen když jsou dny temné
nebo krásné, slyším básně,
cítím tě zvonit, rosu ronit
vkládáš naději ve mne.
V těch plných rtech jsou
veškeré nervy naruby,
sotva čertví, kdy stisknout
a kdy povolit…
proniknout za zuby.
Teď, když mám to v dlaních
přistávám na Tvé ranveji…
v naději, že ustojíš mé city
pak usednu něžně na ní.
Dech Tvůj po mně klouže,
dvě potu louže jak z deště
pod uzlem z noh a šíjí,
tamburíny bijí “ještě!”
Utichnu, když zavřeš dveře,
pak týden bez večeře budu,
Tvé oči mi nezasvítí do tmy,
touhu jak luční kvítí
zadupe soužení botmi.
3 názory
Za mě by si dílo zasloužilo o dost větší ohlas. Celkově mě to oslovilo, hlavně skvělý momenty, třeba: "nervy naruby", "na tvé ranveji", "dech po mně klouže"...
Diky
Dva první verše, ty mě donutili číst dál. Jsou nádherný