Vyhnálovský ranní splín

Alice, musím říci, že mně se (nejen) tato Tvoje série velice líbí... :) (snad už proto, že mi připomíná ten můj Vyhnálkov... :) )

Zeanddrichu,

někomu se má vyhnálovská série líbila, někomu ne. Mí příznivci už ale z Písmáku v podstatě zmizeli, takže - pro koho bych o našem Vyhnálově psala?

Je to opět moc hezké (pro mne tedy alespoň...).

(- Nevím, proč mi chodí avíza tak nespolehlivě...?)

Janino,

takováto konstatování jsem tady četla už vícekrát. Ale co s tím můžeme dělat? Podle mého názoru by se dal Písmák zachránit tím, že by se do jeho redakce vrátili odborníci z literárního provozu a z akademické sféry. Jenže - když se někdo, jak se tu kdesi píše, "rozhodne rozvíjet svůj talent", kde ho potom uplatní? Poezie je dnes asi jediný druh umění, kde je dobová "elita" prakticky neviditelná. Oficiální poezie už celé roky, možná celá desetiletí, vůbec nezajímá sdělovací prostředky, takže běžný člověk z ulice nezná jednoho jediného současného básníka. A když tedy svůj talent "rozvinu", znamená to, že budu číst někde na autorském čtení svoje básničky (v tom lepším případě) třiceti lidem? Není lepší rovnou zkusit štěstí na Facebooku nebo na Instagramu a na "intoše" se vykašlat? 

Včera sem nakoukla autorka jménem Craerassy - prý po 15 letech, a vypadala upřímně zděšená. Nejen tím, jak teď Písmák funguje či nefunguje, ale i úrovní děl, která tu dnes chválíme. Byla zvyklá na originálnější texty a na solidnější kritiky, na daleko náročnější čtenáře. A má pravdu, zbyl tu z toho kvalitnějšího jen zlomek. 

Janino,

odpovídám zde, protože sonet "Dříč" jsem smazala. Nikoho nezajímal a dostal pouze 7 tipů. Věnovala jsem ti ho přece proto, že se ti líbil stejnojmenný sonet od Alenakar. Ten taky neuspěl a taky byl smazán, takže jsem ti ho opsala do kritik.  Ano - mé básničky jsou "stěžovací", protože prostě nedokážu pochopit, že na "literárním webu" prakticky nikoho vůbec nezajímá, jak dokonalý  je ten či onen vázaný verš a jak dobře je např. sonet zkonstruován. Jde hlavně o obsah a ten musí být hlavně zábavný veselý a vtipný, rozhodně ne "ukňouraný". Je skvělé, když je to o lásce, nebo když je to něco z rodinného prostředí. Například něco o vnoučatech. Ale Góngora?

Mně naopak zajímají náměty jako talent a jeho rozvíjení - proto "Dříč".   Nevím, jestli mám nějaký talent pro vázaný verš. Ale i kdybych ho měla, všiml by si tady vůbec někdo, že ho nějak rozvíjím, že na sobě (možná) dřu dvanáct hodin denně?  O tom dost pochybuji.

Dříč

Proč mně se znělka nepovedla žádná

a vyvolencův sonet se vždy líbí?

Proč na mých básních nacházejí chyby

ti, pro které je poezie snadná

jak dýchání či plavná chůze ladná

ve stopách múzy, co prý úspěch slíbí?

Všem napoví směr, mne však nepolíbí

zlá bludička - ta krasavice zrádná.

Proč skoupé múzy nabízejí jiným

svou inspiraci a já znám jen práci,

sám v potu tváře zmetky ale "tvořím"?

Proč nelétám na okřídleném oři?

Proč na hřbetě mne neodnesou draci

až na sám Parnas?  Píšu!  Snít jsem líný.

Kočkodane,

já ale přece vím, že opičky jsou mnohem chytřejší než kravičky a dobře ti rozumím. Do cizí řeči komentář překládat netřeba. Jsem ráda, že se má blbůstka líbila.

Janino,

všimla jsem si, že se ti před časem líbila Alenčina básnička Dříč. Mne tohle téma taky zajímá, takže jsem i já napsala sonetek na tohle téma a před chvilkou jsem ho vložila do dílny s věnováním tobě. Zajímá mě, zda se ti bude líbit míň nebo víc než Alenčino dílko.

Téma nadání je pro mne asi prioritní. Kdysi dávno jsem si totiž myslela, že jsem nadaná, dneska už si to ale nemyslím.

Já (snad ne úplný vůl) zabučím, že se mi opět líbilo tvoje další dílko.

Marku,

já taky děkuji za výběr a moc ráda tě tu zase vidím.

Alegno,

ještě mám nějaké vyhnálovské sonety v zásobě, ale nemůžu to tady Vyhnálovem úplně zaplavit.

Janino,

já mám souseda, podnikatele, multimilionáře, který celé roky provozoval hospodářství jako koníček. Choval krávy, koně, prasata, husy, dokonce měl i chovný rybník na pstruhy duhové. Měl sice "čeledína", ale na statku denně sám pracoval. Musel toho nechat, protože tím prý terorizoval celou rodinu. Manželka mu to zatrhla. Teď už "jen" pěstuje zeleninu ve stylu: každý rok jeden nový skleník.  

taktedy,

jsem ráda, že se líbí. Díky.

Rhodesie,

je romantické si o životě na vsi něco přečíst. Třeba v knihách mého oblíbeného Ivana Bunina. Horší už je na vsi žít.

Krásné 

Dokonce i ti, co se učili mizerně, prchají do měst. Mnozí se po letech zase vracejí, ale ne pracovat, kdepak, jen zvelebovat své chalupové ráje.

Krásné, jiné .)

Nádherný. 

Mám rád probouzející se ves. Teď už patřím mezi ty, co se dobře učili. Ale když jsem někdy o víkendu na vesnici, podnikání tam brzké ranní procházky...

Goro,

I dobře krmené krávy brzy ráno bučí z chlévů, protože se nemohou dočkat, až zase něco dostanou. Když jdeš brzy ráno sešeřelou dědinou, je v tom bučení z chlévů takový podivný stesk... Popisuju vlastně ale řadu let staré zážitky. V posledních letech u nás zemědělci vyměnili krávy za koně, na kterých se za patřičný poplatek mohou měšťáci vozit po lese.

K "venkovskému stylu" mi dobře sedí i archaismy, také "... smutně bučí"- kdo tuto realitu žije, nepřijde mu přehnaná... včera jsem slyšela hlas ovce/matky, které uhynula tři jehňata... celý den chodila a volala je.

Venkované berou zvířata vážně a přejí si pro ně to nejlepší.

Goro,

díky. Jsem solidární se současnými protesty zemědělců.

Jde do hloubi kontrastů, podařený sonet, Um!

Diano, díky.   Někteří po mě chtěli, abych se vrátila k vyhnálovským básničkám, ale váhala jsem, protože jiní (například Norsko) je zase bytostně nesnášejí. Člověk nikdy nevyhoví všem.

výborné! Forma i obrazy. Jakobych tam byla.