Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTD - Chrudoš a Miloš
Autor
Jamardi
"Cestování je život." (H. Ch. Andersen)
V jedné malé vesnici žili dva bratři, Chrudoš a Miloš.
Moc se jim doma líbilo. Rádi něco kutili, běhali po lese a chutnalo jim, co jim maminka navařila a napekla. Jako vesnické děti se naučili, že co si neuděláš sám, nemáš, pokud ti nepomůže soused, tak si zvolili praktická povolání. Chrudoš se vyučil pekařem a Miloš se stal zdravotnickým laborantem.
Byli šťastní. Chrudoš dál bydlel v rodné vesničce. Miloš se přestěhoval do nedalekého městečka, aby to měl blíže do nemocnice, kde pracoval.
Jenže přišli zlí jazykové. Všimli si, že jsou bratři šťastní a to jim vadilo. Říkali jim: „Vy nežijete, vy jen živoříte. Kde jste byli? Nikde? Vy tady umíráte zaživa.“
Bratři se zastyděli, připadali si hloupě. Našli si tedy jedno místo v Chorvatsku u moře a protože se jim tam líbilo, jeli na totéž místo ještě i druhý i třetí rok.
Pak je ale zase navštívili zlí jazykové a ptali se, kde byli. „V Chorvatsku? To jste nikde nebyli. Tam jezdí každý. Kdybyste alespoň jeli do Abú Zabí!“
Chrudoš se naštval. Do Abú Zabí se mu vůbec nechtělo a tak se rozhodl strávil zbytek života ve své rodné vesnici umíráním zaživa.
Ne tak Miloš. Miloš byl vždycky živější povahy než Chrudoš a taky práce v laboratoři byla stereotypnější než práce Chrudošova, nemohl si nic vymýšlet, musel se držet daných postupů. Přihlásil se do výběrového řízení na obchodního zástupce pro farmaceutickou firmu. Přijali ho a začal jezdit po celém světě. Veškerý svůj čas nyní tráví v letadlech, letištích a hotelech.
Teď je Chrudoš určitě doma. Miloš, to nevím, ale můžu se podívat do mobilní aplikace.
23 názorů
Zajíc Březňák
před 9 měsíciV Chorvatsku jsem dosud nikdy nebyl, ani jinde u moře.
Poměrně vtipná miniatura.
Romane, dík :) Nemyslím si, že je to v Abú Zabí méně bezpečné než jinde, ale pokud se někomu nelíbí, tak prostě ne.
.... .
Do Abú Zabí by se mi také asi nechtělo; - vždyť se mi zdá, že by tam někoho mohli snad i zabít...! :)
Karle, máš pravdu, je důležité, jak má nastavený hodnotový žebříček. A taky tu práci nemusí dělat věčně. Díky :)
Šťěstí si málokdo uvědomí, protože je ve všednosti. Důležitější je aby nebyl nešťastný. V tom případě si myslím, že skončili oba dobře.
Luboši, kočičí jazýčky jsme kupovali, když jsem byla malá, teď ani nevím, jestli se vůbec vyrábí a pokud ano, asi je přehlížím, protože asi budou hodně drahé. A tady i tím, že jak jsem starší, mám raději hořkou čokoládu. Ale kdybych je dostala, skončily by v mém žaludku. :)
Janino, jak jsem už psala Pavlovi Danešovi, nechtělo se mi tvrdit, jestli je šťastný nebo ne, řekla bych že není příliš šťastný pokud je pravda, co jsem o něm psala prve a pokud je, nebyl tak úplně spokojený s předchozím životem. Věřím tomu, že každý člověk je nějaký a nejde to jenom tak změnit. Píše o tom třeba Betty MacDonaldová, i proto mám její knížky ráda. No ale jsou i lidé, kteří tvrdí něco jiného a k tomu se nemůžu vyjadřovat.
Přidávám se, zlí jazykové ozvláštnili poklidné vyprávění a konec jsem si dotvořila k obrazu svému
Já, Luboš, jsem podobný typ jako Chrudoš.
Zlé jazyky se mi také líbí. Tedy jejich nasazení do dílka. Jinak mohou natropit v životě lidského jedince i pořádné svinstvo. Například kočičí jazýčky jsou úplně jiná káva.
No, mě by třeba zajímalo, ne kde zrovna Miloš je, ale jestli je šťastný. To bymožná byla i zajímavá pointa.
Zlí jazykové se ti povedli, je to přesné, jak všichni "radí"...
V Chorvatsku jsem nikdy nebyl. A to jsem z jedné čtvrtiny chorvat. Já byl nejdál v Nizozemsku. Tahle placatá země je jak známo taky u moře. Sice né u Ňadranu ale u Severního ale! I tak jsem tam vlezl se vykoupat. Navzdory říjnu bouřce a tak vůbec... :)
no jo, žít si po svým není prostě tak špatný, jak to zvenčí vypadá :)
Pavel Daneš, když se do něčeho zapletou zlí jazykové, tak to nikdy není k popukání. :) A propracované je to méně, protože jsem nikomu nechtěla vnucovat žádnou variantu. Podle mého názoru, nemůže být Miloš příliš šťasný v nové práci, pokud je pravda, co jsem napsala předtím. Nebo je, ale pak nebyl tak moc šťastný prve. Ale možná že se pletu, už jsem se setkala s tím, že nechci připustit ještě jinou možnost, jak by to nebo něco jiného mohlo být, a tak to raději nechávám otevřené.
Pavel Daneš
před 10 měsíciNo, že by to bylo nějak obzvlášť humorné... Tak trochu výstřel do tmy, ale uznávám, že textů tohoto typu je spíše menšina. Jen kdyby to mělo aspoň trochu propracovanější myšlenku.
Všude dobře, doma nejlíp. A to ani "všude" být nemusíme. Moc pěkné!