Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKámen, nůžky, papír
16. 03. 2024
7
2
180
Autor
Rhodesie
Na chodníku ruka leží,
hrdě lidem kyne.
Leží pod Jindřišskou věží,
je to trochu jiné...
Kolem létá bílé chmýří
a nad věží supi.
K Václaváku člověk míří
bez své levé ruky.
Ukazuje ruka komu
prostředníček zdvihlý?
My bychom se gestu tomu
snad raději vyhli.
Z tohoto až srdce puká,
končetina pláče.
Nemá totiž, chudák ruka,
do hry spoluhráče.
KÁMEN, NŮŽKY, PAPÍR...
KÁMEN, NŮŽKY, PAPÍR...
KÁMEN, NŮŽKY, PAPÍR...
2 názory
Teď již na náměstí stojí,
do mobilu zírá.
Nevšimnul si ztráty svojí,
v rameni je díra.
Moc nechápu toho chlapa
(holohlavce bez vší),
že mu chybí jedna tlapa,
doposud si nevšim.
Přece něco o něm soudím –
mysl jinde hodně bloudí.