Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seA dole
28. 03. 2024
10
2
101
Autor
Ryba_z_obrazu
Utíkáš před samotou
do náručí neznáma
bržděním nohou v asfaltu
jako v másle
boříš hranice
a z jejich kamenů
stavíš bílé zdi
čnící jako mrakodrapy
propichující oblohu
nahoře málo vzduchu
omdlívám
padám
a dole
prázdná pole
prázdné domy
prázdné postele
2 názory
Phil. To by byl zajímavý námět na povídku... Obsažná báseň T.
Kdysi jsem se ve snech vracela do rodného domku. Všechny zbořili a postavili paneláky. Procházela jsem domkem a nikde nikdo. Když se tam objevila babička, kterou jsem milovala a byla živá, tak se vždycky něco stalo a já z toho snu začala mít postupem času strach.