Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJenom mi chvíli chybělo světlo
Autor
Mea
Prohledal jsem všechno
a přesto nebylo nikde
nejspíš jsme ho vyhodili
někam na půdu
kam přece patří
ne?
Schody
Zábradlí
Jeden pohled dolů
na tu žulovou nádheru
v přesně asymetrických tvarech
unavených kameníků
a představa
že mě po těch
pořád stejných schodech
jednou ponesou
už mnohem
... jiného
Bojím se slov
však to vy také
Linoleum
A pod ním
něco černého
co se tu už spoustu let
vypařuje do srdcí
a zkouší nás ovládnout
přilnout
v nás
a třeba
i přežít
Dveře
Prach
Zdi co nikdy neviděly
skutečný svět
jen ten ztracený
co jsme jim dali
zatracený
bývalý
kdysi tolik
... náš
Svíčka mi malovala pod nohy
trochu jiné divadlo
než jsem zvyklý
- občas jsem zašlápnul
nějakého herce
a on se jen tiše
odevzdal hledišti
Déšť
Žebřík se na mě usmál
svou věrnou pomlácenou tváří
a vycenil pár zbylých
nevylámaných zubů
a chraplavým hlasem
řekl
že už nekouše ...
Dvě oči
a jejich pohled
pohled tetřeva
... bez očí
Krabice plné
babiččiných šatů
dědových hraček
a ticha
co si ještě
nenapsalo epitaf
Loutkové divadlo
a les
co sežraly myši
hrad co nezbořila
žádná válka
ale malichernost
- snad ta válka?
loutkové divadlo!
... bez loutek
Staré umyvadlo
- to se tenkrát
nezmohli na nové?
Poseidonův trojzubec
na opékání buřtů
Stěna oblečená
v pavoučích sandálech
a třepotavém šeru
Mrtvá holubice
z něčího hrobu
Z dálky na mě vykouklo
pár fousků
... zachichotali se
svému šimrání
a šly hledat
něco k snědku
- nejspíš otevřené dveře
Křik
To se jen
polekalo síto
- bojí se fousků
už odmala
- prostě
tak
Pytel mi kýchnul do očí
když jsem ho
skoro překročil
a já chvilku viděl
o něco víc
jako on
Hrnec
Někdo tu
zase křičí?
To jen
umírá moře
v dědečkově mušli
z Omaha Beach
Krok
Mráz mi
převálcoval záda
Tady se končí
nekonečný svět
- naštěstí pokračuje
zase zpátky
Několik dalších
bezvýznamných slov
Bzukot supů
kroužících nad panenkou
co nenašla cestu
v téhle (s)poušti
- na rtech má
ještě trochu rtěnky
co si schovávala
pro milého
- možná je to
jen krev ...
Volání
Volání
Mám se vrátit
že se prý už
našlo!
Někde se jenom zatoulalo
když se pošťuchovalo s blesky
Žebříku
zítra možná
už ponesu jí tebe ...
Kroky
Otočení hlavou
Dveře
a venku koště
abych po sobě nezapomněl
zamést vzpomínky ...