Na prknech paluby

Tváří v tvář širému moři 
Jak bych jen mohl šťastně plout zpět do přístavu 
Se zlomeným kormidlem 
Vybaven jen vlastní vírou
Hloupostí 
Jak můžu toužit po nepoznaných obzorech 
S probodnutými dlaněmi 

Raději být přikován ke skále 
Než letět volně bezbřehým životem 
Bez cíle, bez smyslu
Bez záruky 
Vždyť supi mohou létat rychleji než lidé 

Sám už oblohu moc dlouho neudržím 
Chodidla na prknech paluby mi začínají podkluzovat 

Smísily se 
Krev mých rukou 
Slzy mé duše 

V jejich odrazu vidím Auroru 
Jež má tvoje oči 

(Vzhlédnu 
A je pryč 
Snad za mraky)