tichá v popelu

včera jsi tu byla naposledy

čekala jsi v autě

až tvůj muž dopije na terase kávu

slunce svítilo

vánek se opět zlehounka propletl mezi námi

jako by sis zase jen před cestou odskočila

dívám se k otevřeným dveřím 

marně

počkej...

pár buchet

houbový rizoto - jedna porce

a čtyři celozrný rohlíky

ty

o kterých jsme se bavili ještě když jsi měla chuť

tvé vnučky čekají

už jen na dědu

vždycky jsme si myslely

že dědečci nic moc nevydrží

a odcházejí dřív

proto jsme přece žádného neměly

proč zase musíš být tou vyjímkou

co potvrzuje tohle "naše pravidlo"?!

stojím u vrátek

a vím

že mi už nikdy nezamáváš