Příběh měšťanský

no právě že nikam Lili ;)

moje oblíbená činnost je spaní, lenošení a celkové maření času obecně, takže většinou nedělám vůbec nic :D

jen tak mě to napadne a staršidelné to není ve smyslu strašidelného příběhu, ale strašidelnou češtinou, která u mě dostává na frak, ale nemám buňky to dát dohromady správně, navíc i tam kde už jsem se cítil v pravidlech jaksi jistý, i tam pozoruju z času načas, že zase nevím :D

Musím říct, že prostě skvělé:-D

...kam na to chodíš? Horor který mě tedy rozesmál...

díky Lili ;)

To je výborné! @--}----------

možná Evži, díky ;)

to je ale docela možné Lído, zajímavá myšlenka, to by vysvětlovalo akt zrození jako takový

Být dlouhověký nebo nesmrtelný a chorý, tak tomu říkám trest ...

V budoucnu bude zřejmě na vše dost času :-)

děkuji moc za čtení, je to taková menší jednohubka, na příště se můžete těšit na skutečný čtenářký horor v bizarním hávu :))

Kočkodane, nejen urseniorka, všichni měšťané byli téměř nesmrtelní starci a stařeny, akorát že bylinkářka byla ještě o řád starší ;)

Mimo jiné mě zaujala výrazně nadstandardní časová prodleva od kontaktů starostova ohnutého ukazováčku s materiálem dveří do jejich otevření pěstěnou prackou bylinné urseniorky a údajné terapeutky.

Připomnělo mi to, jak soused opaloval bužírku nebo co to bylo z drátů do sběru.... I listí ořešáků bylo černé...myslím si, tak jako jeho celá zakarpatská duše včetně stodoly a polonin. :)