Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePřeháňky...
Autor
Gora
Obnažuji hřbet –
medik volá medika
ke konzultaci
Nemocniční park –
modrý míč poskakuje
kolem lavičky
Z řádků ředkviček
zas jen bílý záhonek –
aprílová noc
34 názorů
Díky, Z.E. Tady mrkev ani ředkvičky nezmrzly - a to jsou venku. A pod stromky manžel celé noci přikládal, tak snad meruňka a jabloňky přežily.
.... .
(Pohodu při četbě u mne narušilly některé nepříjené konotace...; u zmrzlých (?) ředkviček pak vzpomínka na naše jihomoravské (především) meruňkové sady, z důvodu mrazu (téměř) nerodící již několik let po sobě... )
Emme, v šest ráno mi připadalo že "zde" by mělo být klikací, a že dál pokračuješ ve výčtu svých otázek.
K pravidlu 5-7-5, do Tebou zmiňovaného počítání jsou v Japonsku zahrnovány také "řezná" slova, která jsou u nás nejčastěji nahrazována/znázorňována pomlkou, jenže pomlku nespočítáš... Forma 5-7-5 se přejala spolu s ostatními pravidly. Diskutuje se v různých zemích, jaký by byl ekvivalent slabik pro který jazyk, mně osobně to přijde zbytečné. Dokážu ocenit a užít si čtení free-form haiku. Také je nijak neupozaďujeme při výběru textů do sborníků. Přesto, možná z jisté nostalgie tam, kde je to možné a zůstane zachovaná stručnost a švih, při svém vlastním psaní haiku stále preferuji formu 5-7-5, která mi vyhovuje i z hlediska rytmu. Nevadí mi pracovat s texty delší dobu, teď se mi konečně podařilo posunout jeden starý 15 let, ušetřila jsem dvě slabiky přesunutím motivu z podstatného jména na sloveso, ale ještě pořád necítím, že by byl hotový. Taky se Tě zeptám, kdo s Tebou tak tvrdohlavě, jak píšeš, řeší nutnost dodržení formy 5-7-5? Otázek kolem pravidel haiku se rojí mnoho a dají se zobecňovat, přesouvat, potvrzovat a zpochybňovat… Třeba, měl jsi někdy potřebu přemýšlet o zpochybnění formy sonetu pro češtinu? Byl by to ještě sonet?
Žádná slovní ekvilibristika o patosu ani nemluvě, čiré, uklidňující, světelné. Budu parafrázovat pana Bobka : že i ta smrt je méně vážná, než tyhle chvíle nedělní . . . Goro, učím se, děkuju a zdravím.
Emme, je Tvoje volba, jestli se budeš snažit dodržovat formu 5-7-5, nebo budeš psát free-form haiku. Oba přístupy mají svá pozitiva. Obecně si jen asi rozhodni, jestli chceš psát haiku, u kterého je ale potřeba počítat se svázáním mnoha pravidly, nebo se od něj oprostit a psát čistě miniatury, i to je dobrý přístup.
Katko, díky, ani nevíš, jakou radost jsi mi udělala. Je moc fajn, že se mohu dotazovat a jít s tvou a Pavlovou haiku školou, třeba malými krůčky, dál.
U ředkviček skvělý posun, :) Takhle skvělá haiku se tu objeví jen vyjímečně, gratuluji.
No tak obnažovat hřbet ještě dobrý.... já měla mediky u koloskopie ;)
Díky všem...
Phil, dramatické chvíle jsi prožila... velký /modrý/ terapeutický míč máme, ale skáčou na něm jen vnoučata:-).
Gora - vbuzuješ kolem hřbetu můj zájem, teda
vše dobré přeju
Nahodila jsi mi poslední porod. Když už jsem si přála umřít, držíc se parapetu okna ,tak mi dokutáleli modrý relaxační balón a musela a musela se na něj posadit. Proklela jsem snad celý svět. Potažmo i sebe. Potažmo i celý ten špitál. Byla jsem ekonom a plánovač celé nemocnice. Transfůzky. Ldn. Byla jsem hovno a nic. Byl druhý den května, venku kvetly fialky, bylo horko, měla jsem čtyřicet tři let, byla jsem stará rodička a pak mi skočil na břicho.
Díky,přátelé. Medici se potřebují pocvičit na pacientech, i proto jsem s tímto postupem souhlasila... jenže tito byli spíš vykulení /ve stylu: pocem, to jsi ještě neviděl:-)/, což vzbudilo sympatie a úsměv...
Poletující míč přinesl do špitální zahrady kousek dětství a připomínku života "tam venku".
Ředkvičky jsem s vnoučaty sázela před pobytem v nemocnici - a i přes nevyzpytatelné počasí si právě teď odnesla domů svazek pěkné zeleniny...
Vybrala jsi příjemné představy. Naruší očekávání a osvěží. A ani nevzbudí strach, protože medici ani míč nemají pravomoc něco přehnat....to už by musel být šílený medik nebo velice nešťastně letící míč. Převažuje radost, že medici mají zájem o řešení problémů a poskakující míč je pro pacienty pěkný příklad.
Knedlí dvacet pět
mají doma jedlíka
živit dá práci
„Ještě knedlíček“
rozežraný pacholek
pro mámu už moc
Srozumitelné, výstižné a podle toho, jak jsem koukala na netu na počasí tam u vás, tak třetí i velice aktuální. Ale co dělat, apríl je apríl (blbec jeden).