Portugalka - Portulaca oleracea

Před lety jsem si dovezl z Pavlova na Pálavě maličkou tučnolistou rostlinku.

Navzdory horkému a suchému létu rostla všude po chodnících jako kdyby se jí líbilo růst právě tam. Vyrůstala z kdejaké škvírky mezi kameny a očividně jí nijak nevadilo, že se po ní chodí.

Na první pohled mě okouzlila.

-

Jednu jsem si vyryl i s kořínky a ukryl s několika kapkami vody do igelitového sáčku.

Přežila celý týden v batohu, a když jsme se od Nových Mlýnů vrátili domů, zasadil jsem ji na záhonek, zalil a ohraničil dvěma klacíky.

Až doma jsem zjistil že se jedná o šruchu zelnou (Portulaca oleracea), též zvanou portulák, obávaný jednoletý plevel, ale rovněž báječnou divokou zeleninu. Do té doby se v místě mého bydliště nikde nevyskytovala.

Český název šrucha se mi ovšem vůbec nelíbil a portulák teprv ne.

Tak jsem ji přejmenoval. Od toho dne byla Portugalka.

Jí to nevadilo, byla ráda, že ji někdo nazývá takovou, jakou opravdu je.

Hned bylo znát, že jí naše podmínky vyhovují. Lehká písčitá zem a poloha na přímém celodenním slunci.

Zajímal mě její způsob květu, jak se množí a do jaké velikosti vyroste. Párkrát jsem ji proto zalil.

Měla zajímavý růst.

Dle odborného botanického popisu:

Má poléhavou, vidličnatě větvenou, načervenalou, lesklou lodyhu...

Její listy jsou téměř vstřícné, podlouhlé až obvejčitě klínovité, zúžené v krátký řapík. Na konci větví tvoří přeslenitý zákrov a dva listence pod květem tvoří vnější kalich. Vytváří krátký hlavní hustě rozvětvený kořen...

Zjednodušeně řečeno, má-li dostatek místa, rozvětvuje se souměrně všemi směry, takže tvoří pravidelné kobercovité hvězdice, ukotvené v zemi krátkým kůlovitým kořenem s bohatým rozvětvením a vlášením.

Nakonec na záhoně utvořila mohutný košatý, rovnoměrně okrouhlý trs o průměru 70 cm. Připomínal mi huňatou paruku, kterou by vzhledem ke své barvě mohl klidně používat pan zelený mužíček.

V dospělosti kvete žlutými kvítky, prosvítající mezi listy jako drobné hvězdičky. Ukážou se nám, až když se na ní upřeně zadíváme, jak na hvězdné nebe.

Příští rok se v okolí loňské matečnice objevily desítky malých; kamínkům podobných; miniaturních rostlinek.

Nechal jsem je být.

Do konce léta se vzrostlí jedinci zapojili v úhledný lesklý kobereček.

Kdo se nezajímá, projde kolem ní bez povšimnutí. Kdo má ale k rostlinám vztah, uvědomí si její půvab.

Portugalka kvete jen, kdy se jí zachce. Někdy se zdá, že váhá, dává si načas, jako kdyby si s námi s vychytralostí sobě vlastní hrála. To pouze čeká na ideální podmínky. Na dlouhé letní, sluncem osvícené dny s občasnou přeháňkou. Potom prozáří.

Když odkvete, vytváří tobolky, jež po zaschnutí pukají a semínka, z nichž poté vzcházejí nové semenáčky, volně vypadávají kolem. V dospělosti poté nové rostlinky kvetou celé léto.

Dobře snášejí i udusanou zem, ale když se dostanou blízko kompostu ke kypré a výživné prsti, vytvářejí opravdu statné trsy.

Portugalka je velmi citlivá na mráz. Na jaře s klíčením čeká, až pomine, jakoby se styděla, a začíná se ukazovat až pozdě po zmrzlých mužích.

Na konci vegetace se už ovšem neskrývá, ukazuje se v celé kráse a až koncem léta, s příchodem prvních mrazíků mrzne a vadne.

Přebytečné rostliny se velmi dobře vytrhávají. V ostatní zelenině ji odstraňuji z řádků, aby nepřekážela a po dešti mezi řádky projedu Martínkovou plečkou. Nedá to moc práce. Jde to snadno a rychle. Kolem rajčat ji naopak ponechám vyrůst do koberců, které dobře zadržují vláhu.

Portugalka je i léčivá, tzv. divoká zelenina, a působí blahodárně na náš organismus:

Snižuje obsah tuků a cholesterolu v krvi.

Zlepšuje trávení.

Působí proti zánětům žaludku a střev.

Povzbuzuje střevní peristaltiku.

Čerstvě vylisovaná šťáva snižuje horečku.

Čerstvými rozdrcenými listy potírané rány přispívají k jejich hojení.

Zklidňuje pokožku při spáleninách od sluníčka.

V tradiční čínské medicíně se používá i sušená nať, která ve formě odvaru zlepšuje práci imunitního systému a dokonce přispívá k zamezení předčasného stárnutí.

Z výhonků mladých rostlin je výborný salát. Používá se samostatně, nebo spolu s ostatními zeleninami. Přidává se do pomazánek, do špenátu, výborná je nasekaná a podušená s vejcem jako na mozeček.

-

Během pěti let se nám rozmnožila po celé zahradě.

Další roky jsem občas přenesl dospělou mateční rostlinu na záhony u ovocného sadu, odkud se dál šíří všemi směry.

Nechávám ji tam záměrně množit mezi stromky, kde vzrostlé koberce zadržují vláhu a zabraňují v růstu ostatním nežádoucím plevelům.

Omezuji používání herbicidů…