Třeba zejtra?

Den je navlečenej

ve svěrací kazajce.

Přesto se dokáže

zlomyslně protáhnout.

Nebo na tebe pověsit

nějaký to závaží,

tu z lítosti,

tu z nejistoty,

jen aby tě vyvedl

z rovnováhy.

Čpí z něj zášť a krutost.

Ale nemůže za to.

Narodil se nemocnej

a kope kolem sebe.

Buď shovívavá.

Až večer padneš 

ztrhaná do peřin,

zachvátěj ho

smrtelný křeče.

Sen ti dýchne na víčka

a přitulí se k tobě

jako milenec.

A pak ten

úmornej den

konečně zemře.

 

A možná že novej den

bude lepší kámoš.

Narodí se zdravej a silnej,

a po ránu ti naservíruje

ledňáčka za okno.

Jen tak pro radost.

Přinese s sebou vůni jara.

Bude jí plnej žebřiňák 

a jeden blázen

ji začne rozhazovat vidlema

do všech světovejch stran.

A ty budeš tak krásná,

že i zvědavý paprsky 

chlípnýho slunce

se budou snažit

dostat pod tvý šaty.

V tu chvíli 

si na nějakej včerejšek

skoro ani

nevzpomeneš.

Snad ti dokonce

napíše tvůj milej,

a ty jen z čirý

zmlsanosti

zabiješ tenhle krásnej den

už v osm večer.

 

Třeba to zejtra

bude ještě lepší,

viď?

---