Šla jsem pro chleba

Překrásné, žensky něžné, úsměvné. Co píšeš teď? Díky. 

Jsem si naprosto vědom, že pohřby mají být a v naprosté většině jsou vážné záležitosti a zaslouží si nanejvýš důstojný a empatický přístup, nicméně se mi během čtení a po přečtení vybavilo pár věcí, o kterých se nehodí psát veřejně, ale zavzpomínání na ně nepovažuji za nepatřičné, podobně, jako věci ve Tvém díle. Takže díky za impuls k zavzpomínání si.

Já to mám podobně jako Ellisee. Hádám že autor byl také spíš v příjemném rozpoložení, než že by cítil konec. To by se asi o smrti psalo těžce. Tady je znát příjemné rozpoložení a chuť na psaní.

Omlouvám se, že jsem si to při čtení příjemně užívala usmívajíce se, což při tak závažném obsahu se objektivně může jevit jako nepatřičné, ale tak to prostě bylo. Některé pasáže mi trochu připomenuly některé pasáže z jednoho díla, které jsem tu relativně nedávno četla a které mě obdobným způsobem oblažovalo. Dodatečně se podívám, jestli jsi u něj taky nebyla. Takže díky, povedlo se Ti to znamenitě.

mně se ta morbiděnka líbila moc, sice nad svým pohřbem neuvažuji, ačkoliv věk by už na to byl, ale uvažovat začnu, květovaný šaty nechci a hlavně žádnou oranžovou, ta mi fakt nesluší, ta obě * :-))

Blbý téma teda ;) ale hezký zpracování.

Já bych asi měl pohřeb nemít chleba doma a moje parte by se objevilo v prosklené vitríně u nás vdle pekárny. Zajímavé téma.

Paráda,  jsem moc rád, že jsem si to mohl přečíst.

Tady je to vydané. Nikdo neví, co po něm zůstane. Kámen či lomikámen? Amen z kamen? Jakože plamen? Kouř a hnojivo z popela? Co kdo že komu udělal? Chlebáseň k večeři? Fouknuutí do peří? 

Nechoď už pro chleba. Přines housky a dačo kyselé

Nevím, je li to báseň, ale text dává smysl, líbí se mi jeho absurdita. Díky. 

Moooooc dobré!

Theo, jsem nesrovnatelně raději, že visí tvoje dílko na Písmáku než parte ve  vitríně. Sledovat tvou tvorbu, to opravdu není žádný tvrdý čtenářský chlebíček. Pozdravně ti kynu.

je to milý. 

ale spíš by mě bavilo si to někde poslechnout než to číst.

Dobrá úvaha:-) popřemýšlela jsem a budu muset sepsat,že chci aby mi zazpíval Štěpán Kozub a že nemám ráda černou tak bych  prosila vážené pozůstalé ať se dostaví v barevných šatech 

Díky Goro. Poslední dobou mám takový zlozvyk - píšu za chůze. Tak snad si ten pohřeb neuženu zbytečně dřív :)

Květoni můj muž si to četl večer v posteli a pak pronesl na hlas: "Aha! Tak proto!" :)))

Konec dobrý, všechno dobré.

Básnění vycházející z reality je mi blízké... není nad to mít všechno promyšlené, Teo...

Být u nás k večeři báseň, ani k pohřbu by nebylo daleko.