VZPOMÍNKY ZE SNU

Buďme jak ve snu

do kouře z dýmek

vzpomínky kreslí

sám mistr Gogh

Dříve než zesnu

poslední snímek

nebo tón houslí

Co víc bych moh?

Psali jsme básně

na stěny chrámů

na dveře ložnic

ve válečný čas

kdy svět byl zvrásněn

od spálených trámů

a v jeku polnic

ztrácel se hlas

Vzpomeň si Kaine,

proč zemřel Ábel

pro tvoji pýchu

z oběti dým

Zůstává tajné

Že nejen ďábel

Je strůjcem hříchu

Bože, já vím!

Nepište básně

na pruty mříže

žalářů temných

na chladný kov

Bezzubé dásně

Smrt vztekle si hryže

nad pravdou jemných

odvážných slov.