Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se20. 5. 2024
Autor
Philogyny
V noci vraždila sršně ty
pruhované vězně své moci
urvaná hnízda snášela do trávy ticho
pršelo
v očích
6 názorů
Nerada zabíjím - pokud můžu, jdu všemu z cesty... Muž je naštvaný, že nezašlápnu ani pavouka ;) Ale někdy se tomu vyhnout nedá, chápu. Skvělé verše!
Jsou to pozoruhodní hmyzáci. Z dětství si pamatuji jak létali na dvoře nad káďema z kvasícím vínem. Jinak je celý rok nebylo vidět. Měl jsem a mám k nim respekt.
Ze sršňů jde opravdu strach, může jít o život. Kdo z koho... někdy to tak je. Silná mini!
Včera jsem po dlouhé době šla les. Byla už tma. A pak jsem zjistila, že tam mám dvě sršní hnízda. Zatím maličká, tak pro jednoho...Odloupla je a vyhodila. Snášela se pomalu v dešti a jeden sršeń se vrátil a byl útočný. Propátrával místo, kde měl hnízdo. Nerada je zabíjím, ale někdy je to kdo z koho... Došla bachna, měla vytahané cecíky, takže měla nekde nedaleko odložená selátka. Děkuji za čtení...
Hutná miniaturka, jde z ní na mě smutek.
Kdysi maminka vyprávěla, že jednou se hejno sršňů (sršánů) vydráždilo a pobodalo koně tak, že zemřel ... od té doby mám z nich podvědomně strach.