Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJen chvíli...
22. 06. 2002
7
0
1814
Autor
Adelan
Prostřenou chutí
prvního polknutí
letní bouřkou nasycen
nadýchl se
chrám bohyně Artemis
žíly strnulých kamenů
proťaly horké puklinky
jen chvíli
zůstala země otevřená
a slunce se tvářilo
že není
jen chvíli…
a všechny stezky
zas v moci má
doba návratů
Netuším proč, ale strašně mě toto zasáhlo. Budu pátrat.
Snad ta poslední sloka a slova : doba návratů.....
To:Gastarbajtr
Nemyslím si, že by to byl nějaký pokus (básniček v podobném stylu mám víc), natož pak pokus o patos a to dokonce o schillerovský...(ve své omezenosti jsem se do tohoto autora zatím nezačetla, třeba to někdy napravím...) Skoro každé slovo má pro mě zcela konkrétní podtext, je to zřejmě hodně osobní, ale snad to není zas tak na závadu...
Díky za reakce... :-)
A.
O úžasném prologu se již hovořilo...
Báseň sama pak ve mně evokuje (trochu?) něco jiného,
než do ní bylo vloženo.
Jsem mnoho let zpátky;
po třech horkých červencových týdnech
přichází první bouřka;
chudá,
skoro suchá,
jen velké potrhané mračno;
ležím na rozpukané zemi a vnímám na holém těle první velké kapky;
teprve další bouře, které přišly, zalily prašnou zem,
tahle však byla první,
ta otevřela cestu vláhy...
Adelan, děkuji!
░▒▓-_-▓▒░
«*»
Prolog je krásné haiku a báseň sama má hodně do sebe. Tip však dávám za ten prolog.