Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTD - vlci
Autor
supizmus
Země nepotřebuje nové kontinenty, ale nové lidi. - Jules Verne
Mezi lidmi stále přibývalo slov. Byla vyslovována, napsána, vykřičena, šifrována. Jak slov přibývalo a každý stále do světa posílal nová a nová, nebylo, kdo by jim naslouchal. Kdosi řekl, že by bylo třeba nových kontinentů a nových jazyků pro skladování dalších a dalších slov. Souběžně s dalšími a dalšími slabikami se množili lidé, kteří oprávněně vnímali, že jim nikdo nenaslouchá. To, že oni sami rovněž nikomu nenaslouchají, už nějak nevzali v úvahu. Frustrace z množství slov vyřčených, napsaných, vyřvaných či šifrovaných do prázdna posilovala v lidech frustraci a frustrace z nich dělala vlky. Homo homini lupus se stávalo denní realitou. Přibývalo vlků, zatímco pastýři, kteří by je odehnali, zůstali na salaších zavaleni pod slovy, která je vůbec nezajímala. Až jednoho dne přišlo slovo, které kdosi zapomněl vyslovit, jiný na něj neodpověděl a lavinovitě do světa přišlo ticho. Vlci se stáhli do hor a svět na několik hodin přestal být. Vlastně být začal. Kdoví...
10 názorů
Libí se mi jak píšeš.Slova plynou pokaždé jinak někdy hladi jindy dovedou poškrabat duši a ticho je taky důležité aby člověk naslouchal sám sobě
Souhlasím s předchozími, supí, měls zajímavý nápad... a díky za příspěvek - do třetice...
Kdysi jsem napsala, že můj život se mnou utíká vlk. Stojím si za tím. Verneovky jsem milovala a člověk se v jádru nemění.
Musím setsakramentsky opatrně volit napsaná slova, aby se vlk nažral a můj komentář zůstal celý. ;-)
I dle mne (jsa tudíž zajedno s Janinou) má tvoje dílko vskutku cos do sebe.
Člověk člověku vlkem. Ostatně jak jinak taky že?
Slova jsou vyřčené myšlenky.
A co jednou vyslovíš to už nikdy nevezmeš zpět. Můžeš to jenom zkoušet okecávat. Ale to je tak vše. Kdyby ovšem se tak jeden vždy dokázal na chvilku zastavit a probrat si to vše co chce říct. Nemožné asi.
(myslím, že sem se zrovna hodí citovat ůryvek z jedné mé starší říkanky, kterou jsem navíc mimochodem - jistě pouze náhodu :) - rovněž použil jako Motto u citátu četby Evangelia z minulé nedělě...:):):
(( ...)).
Jsou slova lehká, která klidně plynou, která
vyslovit, říci bez obav může i bytost vidoucí, …; jsou
ale i slova s tíží jinou, k následkům jistým
původce svého často vedoucí; jsou
prostě i slova těžká, jako
olovo... . Pravidlem
proto je: človíčku, úporně šetři
slovy, ať Prozřetelnost (dobrá
vyšší moc) výukově nemusí Tě
potom chytat za slovo...! :):) )
Zajímavý nápad. I když v závěru mi přišlo divné, že ticho nastalo proto, že nikdo neodpověděl... protože podle toho, že už dávno předtím "nebylo, kdo by slovům naslouchal", tak asi taky nikdo neodpovídal, že? Ale stejně se mi ta miniaturka líbí, má něco do sebe. Slova jsou úžasná, ale nic se nesmí přehánět...