Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDalší nádraží
Autor
pemu
Těžký nehybný vzduch mi ucpal plíce
Pravidelné dunění kol mi ucpalo uši
Oči osleply kmitajícím leporelem
Duše zašlapaná do staré koženky
Dost!
Pár kroků, pár schůdků
Závan svěžího podzimního vzduchu s odérem karbolky naplní hruď
Pár kroků po zašlapaném betonu
Zvuk píšťalky ukončující tenhle zápas
Pár nedopalků jako němých svědků
Skřípot odjíždějících kol starého života
Zpětný pohled zachytí jeho dvě mizející rudé oči
Trocha smutku, nostalgie a pocit nejistoty
Stojím sám na potemnělém nádraží vlastního života
První kroky do ticha, tmy a neznáma přerušil hlas vrány a daleké zavytí
Další spoj jsem už jen já.
Vím že jsi a jednou přistoupíš
Na jiném nádraží
5 názorů
Alegorie života jako nádraží a vlaky. Úplně to k tomu svádí. Taky jsem napsal pár podobných. A protože jak je o mně známo hodně žiju hudbou hned mi tam naskočil Ivan Kral...
Pro sebe si vybírám text bez prvních pěti řádků a úpně nejvíc se mi líbí poslední tři ....
Přijde mi to, že by si to zasloužilo trochu proškrtat. Rozjezd je takovej pomalejší. Ale protože kolik lidí tolik chutí, tak vlastně dobrý :)
Vrána, havran, kavka... jsou mi prostě společně s prapůvodcem psa - vlkem blízcí
hele, další vrána ... je to cyklus?
(jo jo, železnice je vděčný motiv - souhlasně pokyvuji a mumlám ... nostalgie je nejlepším kořením)