Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seV zahradě
Autor
Madu
nevím nic a neznám svoje děti
nechci už dýchat tenhle prach
kdo se v něj obrátil, šátral po paměti
pak skončil s kořeny v zahradách
bodla jsem rýčem do zjitřené půdy
jabloň mi na hlavu slzy roní
a s každým skrojením vyrojí se zrůdy
naprasklé puchýře po práci voní
lehnu si pod ten strom, vlhká jako kdysi
jen z vody života je tlející rov
nad hlavou náhrobek z listí mi visí
a v hrudi osika. A chladný kov
3 názory
Děkuju. Když ony ty nejlepší věci vznikají z depky. A nebo nadržení. A nebo to může člověk zkombinovat no...
V hrudi osika?
Však... Možná se to neřiká ale jsi U_Pírka!
No jinak... Newim jak jsi vlhká ať už kdysi nebo teď a popravdě je mě jemně po tom kulové.
A jen z půdy rodí se zrůdy...
Úžasné schvostné dílko!