Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seúvozem
Autor
toot
né, nezdám se ti - ač by se možná chtělo říct, že
- snad
jsou moje oči tvým slovům zase bližší
já úvoz, v něm opuštěný sad
a tisíc padavčat - slyším
jich kutálení sutí
jsou moje vlasy tvým myšlenkám zas blíž
to, o čem nemluvíš - je stále do mne vryté
víš ... to sama Áté spí
v trávě mých kolejí
snad chtělo by se říct, že se ti snad jen zdám
sdělením bezcestná, v balastu význam ztrácím
jablíčka ztlučená
tvým rtům
(přicházíš za svítání)
23 názorů
dobrej textík
akorát mám výhrady, že ho pořád nějak! schováváš a zas vytahuješ
no jo, ajťáci :)
Jsem už na odchodu z knihovny, protože na Písmáku se nic neděje, ale ještě než odejdu, dám ti sem tři starší básničky z doby kdy jsem se taky pokoušela spojit zvukomalebnost a modernu. Zajímá mě, co na ně řekneš, pokud vůbec něco...
Nigredo
Měsíc se zaoblil,
mráz sahá do záhonů
a harlekýn říjen
setřásá s listím ze stromů
svůj nostalgický šelest - smích.
Noc je dnes černá díra,
do které spadnou s ozvěnou
chraplavé výkřiky kuny,
zavytí od boudy
i nahlas čtené básně - nebásně.
Mráz sahá do svědomí
básníkům v černé kuchyni.
Na cestě
Nad úvozem
přelet vran...
V zapomenuté kukuřici
se ubytoval vítr.
Nahatá zima bez sněhu
se ani trochu nestydí.
Na cestě modré kamení,
v inkoustu nebe vata mráčků,
samota jako mongolfiéra,
jíž chybí horký vzduch.
Poutník se utopí v bezedné dálce
jak výkřik v dunách biblických.
Prapor
Nad rozkrytou střechou
v půlnoční bouři
vlaje cár modré fólie.
Lije a lije a lije
a kdosi tleská ohňostrojům blesků
jak škodolibý puberťák.
Líbí se mi ty střípky archaických slov v jaksi "velebném" a zároveň moderním textu.
jo, sukcese... přibližně před rokem, nedaleko mýho bydliště kdosi úplně zrušil záhonek před bytovým domem... a zrušil i ty růže, hortenzie a levanduli, co tam rostly... a místo toho tam navezl hromadu kamení. jakože fakt velký úlomky... deset, dvacet centimetrů třeba... takový malý suťový pole, jen tedy antropogenního původu a na rovině... jsem si říkala - no, asi se dotyčný nechce starat o zeleň... naivně si myslí, že kde je kámen, tak tráva neroste... přemýšlela jsem o motivaci... a onehdy jsem šla kolem... a tam lebeda, šťovík, nějaký trávy, dokonce pšenice... úplně jsem si představila, jak tam pozvolna vznikají nějaký litozemě, rankery, za rok tam vyroste šípek anebo nějaká svída... takže možná záměr dotyčného "ničitele" bylo vytvoření studijní plochy... fast forward... což je vlastně částečně i odpověď na komentář od momoi u mých osevních postupů... člověk někdy přemýšlí o záměru toho druhého... aby nakonec zjistil, že je mu to ukradený a stejně si do toho promítne to svoje.
omlouvám se, nějak jsem se rozepsala...
Biskup z Bath a Wells
před 5 měsícimalebná... přidávám se ke chvále a ke chválení ;-)
Vášeň nespí ani když spíš. A jinak, že to fakt hezky plyne.
Krásná báseň.
a nemaž to, voe
padavčata jsou v rámci potravních řetězců i koloběhu živin v krajině docela důležitý...
"bez ceny" jsou jen pro člověka, co tohle nevidí.
to jsem zas chytrá.
jdu si ji raději ještě jednou přečíst.
Bez velkých slov, je v ní originalita a kouzlo... a jak plyne... prima!
Ta mě teda strhla k přihlášení. Slyším v ní píseň. Ale asi už jsem postižená. .. vážně slyším. Uložím si