Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seList z deníku. 11.6.2024
Autor
Movsar
List z deníku. 11.6.2024
Ti, kteří už nemohli dál, skončili na nádraží. Svírají kelímky s pivem, kolem proudí holky, taky mají kelímky, v nich smetačína extraordinarybrands, pospíchají do skleněných kanceláří, aby vydělaly trochu peněz na cesty kolem světa, na jedné se vdají, pár přesně spočtených souloží, nebo vaječná klinika, vstup do šošmelu, řádu nebosých maminek, čtyři roky prázdnin, potom soud, doživotní renta a la dolce vita. A další čekatelé na nádražní kelímkové pivo ještě v potu tváře žijí svou víru v lásku, svou malou naději.
Obědvám s lidmi, do jejichž života ani jedinkrát nevstoupila poezie, jen peníze. Těžko to snáším, neustále uhýbám myšlenkami, ukazuji na kulaté zadnice dívek promenujících se za oknem restaurantu, i v těch je stokrát víc poezie než v obchodních kauzách, ale je to marné, bohatí lidé už ani nešoustají, propadli mamonu tak, že jen cvakají zuby a ono to příšerně cinká.
Pulty knihkupectví jsou celoročně obsypány knihami, z nichž lze vybírat krásné kusy, i když většina jsou jen obaly prolezlé červy blbostí, důsledek doby, která si do štítu vepsala chválu neomezených možností, mezi nimi neomezenou možnost vydat knihu, a tak prolézám větve obtěžkané ovocem vědění i bídou, jsem zkušený sadař, nebo jen kluk s žízní po třešních?
10 názorů
Děkuju, přátelé, za čtení i komentáře. Nashromáždil jsem jich za tu dobu absence dobrou tisícovku, do digitálního šuplíku. Něco přihodím.
Zeanddrich E.
před 5 měsíci... .
.Každý děj (výukový program? ) má svůj čas, a tedy snad i oprávněnost - včetně, včetně... .
... a tak prolézám větve obtěžkané ovocem vědění i bídou, jsem zkušený sadař, nebo jen kluk s žízní po třešních?
Tipuji druhou možnost:-)
Tvé dílko mi připomnělo větu, kvůli které se vztekám ještě dnes, když si na ni vzpomenu: "I vy můžete mít v životě štěstí." Tak ji opakuji, týká se úplně všech.
TOHLE MĚ BAVILO ČÍST JAK UŽ DLOUHO NIC!
PARÁDNÍ TEXT!!
U MĚ NA VÝBĚR!!!
I obrázky bývají bídné....ale barvami nešetří. A knihkupkyně často ani netuší, co prodávají.
Ty cestovatelky - nezávidím jim. Netuší jak krásný je ležet na seprané dece mezi kopretinama.
...ještě v potu tváře žiju svou víru v lásku, svou malou naději.