Odpusť

nevím..nic moc.. ale je to jen můj názor :o)

Kraaasne... jako by byla psana moji dusi... dekuji videt to takhle pred sebou mi hodne dalo...!*

Lomarinko...to je zvláštní. Jako reportáž z paralelního světa, kde se nikomu nelíbí, přesto že ho tam mají rádi, a chtěl by být co nejdál. Ale nejde to... :o(

hm tak koukam ze i pres vetsi pozornost s emi sem nepodarila napsat cela.o(( tak druhy pokus ;o)

Schoulila jsem se do škvírky mezi něčím a ničím a čekám tu na tvoje slova.. Čekám tiše jako mořská pěna, narážející na pobřeží. Na mně už tu nezáleží, a tak v nicotě se ztrácím do něčeho.. padám jako bumerang, jen se zapomínám vracet za tebou a domů. Pod polibky větru si říkám že není až tak zle, tady v tom tichu a temnotě ničeho a vím že ty mi nerozumíš.. ani se nesnažíš pochopit to volné místo vedle mně.. ve mně u mně nade mnou a při mně.. Díváš se jako kotě, hladíš mě svojí něžností a já i přes to vím jak pálí oheň.. tady v koutku mojí duše zde kde sedím s koleny pod radou.. jsi zmatený a nevíš. nevíš a já taky nevím.. snažíš se mi něco říct ale kolem je jen ticho. beru ti tvá slova z retů zmateně je skládám do jednoho celku.. nechci.. nevěřím jim a neslyším.. jsem taková jaká jsem. jsem děsná krásná dětinská špatně snesitelná i magicky úžasná.. vím,máš to těžké nerozumíš mi... ale ani já sama sobě nerozumím.. ...odpusť...