Odraz (kompletní báseň)

Pane Voříšku,

"máj" se v tehdejší češtině psal "mág", stejně jak "háj" - "hág" nebo "jezero" - "gezero". Dále např. výraz "kvetoucí" se psal "kwětaucj" nebo "břeh je objímal" Mácha napsal "břeh ge obgjmal". Jak byl text tehdy vyslovován, se bohužel nedovíme, ale nejspíš také jinak, než jak jej vyslovujeme my.            

Opakuji, že v této mé básni je záměrem takové použití jednoslabičných, koncových rýmů, v souvislosti s obsahem, jemuž patří.   

Moc se mi nechce, ale naděje je vždycky. Třeba překvapíš.

Máj je a byl Máj, to domnělé g je jen okrasná kudrlinka j, ale to už jsem ti psal.

Otřepaných (přepoužívaných, lehce se nabízejících...) rýmů je spousta, ale to víš taky.

Žádný rým není otřepaný, česká slova jsou stále stejná, mění se až za dlouhý čas (např. Máchův "Mág" byl později pozměněn na "Máj"). Záleží však na jejich významovém použití.   

Ale kdepak. I u jiných autorů najdu otřepané rýmy. I u sebe sem tam. Akorát nevím, jaký jiný rozměr takové rýmy mají. Co to je to originální pojetí. Jasné a srozumitelné mi to není.

Pane Voříšku,

ohledně koncových rýmů je to opět záměr, použitý zde ale ve spojení s originálním pojetím celkového prorýmování všech výrazů básně. To jim dává i nový rozměr a smysl, než o jakém píšete vy. To u jiných autorů nenajdete, a pokud o nějakém takovém víte, rád si od něho něco přečtu. Myslím, že je to zde i dostatečně jasné a srozumitelné. Báseň má název "odraz", který se projevuje jak v obsahu, tak i ve formě, i v rýmovaném vybočení závěrečných veršů. Zamyslete se víc nad tím, o čem to vůbec je.