Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZažili jste vzácnou návštěvu ?
Autor
Koalka
Bylo krásné ránko, vždy jsem ráda popíjela kávu na schodech před domem a pozorovala dění. Bylo vidět na Sydney.
Dům z počátku minulého století v anglikánském stylu jako ty ostatní okolo v Glebe, předměstí Sydney. Jakoby se zastavil čas. Ta rána jsem měla moc ráda.
Najednou jsem slyšela šumění a šelest. Ztuhla jsem a říkám si asi nějaký ptáček v keřích či na Frangipanii, která krásně kvetla před domem. Ztuhla jsem a určitě zbledla, krve by se ve mne nedořezal. Byl to had. Který se začal plazit na schody, které byly do "L". Bušilo mi srdce a co udělat ?
Rychle jsem přeskočila pár schodů, zabouchla dveře a volala svého milého, který rád vyspával. "Pojď dolů prosím, jsem na infakrt. Vzácní návštěva ! Navštívil nás had zřejmě taipan." Měla jsem husí kůži, klepala jsem se, když seběhl dolů a obejmul mne, ať se uklidním. Z balkonu ložnice ho uviděl, jak si lebedí na schodech natažený a prý má tak 1,5m možná více.
Hrůza !
Ihned volal a věděl kam, odchytávačům zvířat. Zvláštní profese, nikdy zvíře nezabijí, odchytnou a jedou několik desítek km ho vypustit do buše. Ale hadi se čím dál více přibližují k farmám a obydlím. Taipan je podobný mambě pochází z čeledi korálcovitých. Nikdy jsem plazi neměla ráda. V Austrálii jsou a hojně.
Během dvaceti minut přijeli, navigovali jsme je, že musí přes druhou stranu , přes zahradu, že tento je u hlavního vchodu na schodech, zřejmě přelezl z vedlejší zahrady od sousedů. kde byly husté keře. Věřte, že jsem se stále klepala. Když přijeli muž a žena v zelených uniformách a s plátěným pytlem, stále jsem se bála. "Nebojte se, my ho odchytnem" přeloženo z angličtiny. Trvalo to půl hodiny jak se domlouvali. Mezi tím se taipan na slunci na schodech vyhříval. Jejich zručnost a háky , co měli v ruce jsem vskutku obdivovala. Podařilo se. Já jsem stála za zády všech. Když hada lapili do pytle a vysypali do kulatého kontejneru a odvezli. My poděkovali a už jsem si na schody nesedla. Dali jsme si panáka whisky a šli se známými na oběd povyprávět, co se událo.
Taipani jsou velmi jedovatí hadi, ale v Austrálii se zvířata uctívají.
Je tam moc krásně, ale tohle člověka děsí.
3 názory
Nechci tento zážitek, zařazený do kategorie povídek znevažovat, ale přesto se zeptám: Co tím básník chtěl říci? Je to psáno v ich formě, takže se to asi stalo autorce. Čekal bych tedy, že se tak lekla, až omdlela, přitom upadla nešťastně, zlomila si ruku a strhla vzácnou čínskou vázu ze stolku, která se rozbila na tisíce kousků. Stolek se zakymácel a spadl hranou na hlavu omdlelé autorky, které poškodil levé oko. To ji přivedlo k vědomí a začala křičet o pomoc milého, který byl polekán a jak rychle vběhl do pokoje zakopl o shrnutou předložku a zavadil o akvarium, které spadlo na vzácný koberec, na kterém poskakovaly závojnatky. Dalo by se samozřejmě pokračovat, ale jako návod k napínavější situaci, která čtenáře chytí, zaujme, zneklidní a dá prožít tu strašnou podívanou na nejjedovatějšího hada na světě by to mohlo stačit.
O tajpanovi tu bol zverejnený dojímavý pribeh od Andreiny, vďaka nej sa na hady pozerám trochu inak, mám z nich rešpekt, možno až fóbiu, ale neublížila by som im ani si neželala ich smrť. A jej Tajpi bol sympaťák, striedali sa v chate a dokonca jej zachránil život...nechcela by som bývat ako ty, neustále sa báť, čo kde vylezie...
Je to spíš příhoda. Ale zajímavá, a ze vzdáleného prostředí. Jistě si tu najdeš čtenáře. Takže piš dál, aby se ti vypsala ruka.