Charlie Parker

Sedím doma, hraje hudba a v tom zvuku si musíš představit, jak Charlie Parker skáče po stole, jak Charlie Parker má skákavé nohy a je vyšňořený jak Paganini, skáče se skákovou nohou a saxík v ruce, saxík co zní jako večerní sex, příjemné milování, a sex zní po baru, kde sedí starý alkáči a huliči, v rukách kouř a někteří mají rozcuchané vlasy po obličeji, jemné struny, na které se nadá hrát, zahraješ a prasknou, PRÁSK! a obličeje pod vlasy poslouchají, uši odhrnou hnědé a bíle a šedivé a blonďaté a zrzavé vlasy, aby se mohli podívat ven a poslouchat pořádnou muziku, poslouchat, jak Charlie Parker hraje jazz, a v rohu stojí chlap, co má postavu i tvář jednoho Schieleho obrazu, obrazu kde stojí mladík s tváří a postavou chlapa v baru, a oba jsou navlečení v oranžovém kabátu, a kabát by byl velký i velkému obru, plandá až u kolen a oba nad tím mávnou kostnatou rukou, co se pohybuje s existenciální křečí, mávnou nad kabátem i rozvířenými vlasy, které vyloví rybář a prodá je Japoncům na sushi, prodá je jako chaluhy, a pod chaluhami a v kosti tváře jsou oči zavřené řasami, zavřené pro těžký zločin zraku, co padl špatným směrem, kabát plandá a oba mávnou rukou.