Zázrak.

Té noci, měl vítr hlas nachlazený,
zem chvěla se hromobitím.
Slunce skrylo se za inkoustový mrak.
Brána u hřbitovní stěny,
lučním zarostlá kvítím:
a celý svět čeká na zázrak.

Nehledej, příteli, ve vzpomínkách,
ty zjeví se za hodný čas.
Pohlédni za bránu, zda místo to znáš ?
Možná žes viděl je, při dětských hrách,
dnes zdá se, že zbělel ti vlas:
a květiny šeptají otčenáš.

Den vhodný je k rozjímání,
tomu, kdo žízní a němý čeká.
Kdo svou, před tmou, duši chrání,
pro toho, jenž věří na člověka.