Ivan

Když jsem se jakožto sedumnáctiletý zapojil do výrobního procesu ve firmě která se jmenovala Jižní Morava on už tam byl. Ivan. Dělal na nás cucáky ramena jakože on je king. Dlouhé umaštěné vlasy a bíbr. Sexuální maniak. Vše v jeho životě se točilo kolem prcání. Teda skoro vše. Taky byl... Je gambler. Rychle jsem jej prokoukl že ani zdaleka není tím králem kterým se dělá. Inteligencí spíše blíže dětem. Po výplatě první kroky vedly vždy do hospody U Fizíra kde ji zpravidla celou prohrál. A pak si půjčoval aby vůbec měl za co žít. Nicméně co se mu dařilo více než hra bylo oblbování ženských. A tak se stalo že nakonec jedné taky udělal dceru. Vzali se a udělali si ještě jednu. No... Já vás ženy vůbec nechápu. Vybíráte si grázly opilce budižkničemi a ještě se třeba necháte mlátit. A na nás hodné milé obětavé milující zvysoka se.. Kašlete. No co už. 

Osud tomu chtěl že jsme pak začali bydlet ve stejném domě. Ivan s rodinou a já. Jeho žena sice nebyla žádná krasavice ale jinak docela v pohodě baba. Často jsme si povídali. Postupně jí docházelo s kým že to vlastně žije a že to tak dál nejde. Žili pak sice ještě v jednom bytě ale již každý sám za sebe. A ten blb Ivan se ještě chlubil že i když on peníze nemá tak jeho žena ano a když koupila dětem máslo tak... Já jsem jim ho ukradl! Smál se. Ubožák.

A bylo hůř. Na místo karet přišly "výherní" automaty. Ivan tam nechal nejen výplatu ale i peníze co si půjčil. A to byl problém. Žena s dětma se odstěhovala a on vyměnil byt 3+1 se sousedama za 2+1 + doplatek. Který použil na splacení dluhů a další hraní. Potom vyměnil 2+1 za 1+1 + doplatek a viz výše. Nakonec prodal a promrhal 1+1 a neměl nic. Sedával na lavičce na pěší zóně u parku před Břeclavským nádražím a byl rád že je rád...

Vlastně... Pořád jej vídám. Už mu bude 70. Shrbený šedivý muž s nepřítomným výrazem v očích. Odrbané manšestráky a sepraná flanelová košile. Jednou jsem se s ním dokonce i zastavil na pár slov. Dcery o mě nemají zájem řekl mi. Kdo ví asi tak proč?