Peer

Viděl jsi mouchu v letu,

holuba na parapetu,

jak se větev venku klaní

a veverka skáče na ní?

Oliva hlasitě jásá,

co vidí, to hned hlásá,

soused si zacpává uši,

brblá, že ho to ruší.

Málinka smutná, nebohá,

v horečce leží jak mátoha,

moc po osvěžení prahne.

Gabra sestru k Járku táhne.

Do jarní vody z potoka,

Málinka se posadila,

maminku hrozně vyděsila.

Obě dcery má za cvoka.

Zajíci,

jestli se odnaučím psát, to záleží spíš na čtenářích. Mně totiž dost záleží na tom, jestli je o má dílka zájem a jestli má dílka lidi baví. Nedokázala bych psát jen sama pro sebe jako pan Litarts a ještě si k vlastním básním psát i vlastní komentáře.

O moje vázané verše tu byl kdysi zájem, ale na novém Písmáku už o ně moc zájem není. Takže jsem zvědavá jestli budu moci dál psát vázaně a nebo už navždy zůstanu jen u haiku.

Umbratico, v tvém případě by to byla škoda, kdyby ses odnaučila psát. Ostatně psaní je nádherná posedlost ve srovnání s tak mnoha jinými!

Máš asi na mysli spíše peer konzultanta nebo peer terapeuta, nikoli příslušníka anglické šlechty.

Naslouchání ale není nic nového. Už Freud přece naslouchal pacientům pohodlně ležícím na pohovce, o kněžích ve zpovědnici ani nemluvě. Nové je dnes to, že třeba narkomani naslouchají vyléčenému narkomanovi a mají v něm příklad, že to jde.

Tady na Písmáku by mohlo fungovat, kdyby vyléčený grafoman odnaučoval grafomany - závisláky psát. ...Až se odnaučím psát, možná se toho ujmu.

Tip za skutečně zvláštní námět k přemýšlení. 

Naslouchání je důležité.

Nasloucháme:-)

Interpunkce ti nefunguje?