Vlakmrtvice, aneb milé je vlakcestování

Jamardi, vrátila si ma do školských čias, chodili sme vlakom do okresného mesta na základku od 6. triedy  potom na strednú...neskôr do práce...obzvlášť ráno bol dvojvagónikový motoráčik neskutočne plný, sprievodkyňa nás zozadu tlačila, aby sme sa všetci namačkali a ona mohla pribuchnúť dvere...šťastie, že som vtedy nechyrovala o úchyloch, lebo to bývalo fakt telo na telo...a raz mi prišlo z toho nátresku, tepla,pachov, nedýchateľna zle od žalúdka a...zrazu okolo mňa zázračný priestor:)

... .

(Jo, Jarmilo, myslím, že to byla chyba... :); stejně jako téměř vždy je chyba, když čekáme, že za nás někdo jinej něco udělá, když se to přeci týká tolika lidí... :) ).

Romane, alespoň že došlo k takovému pokroku. :)

Aru, možná, že si některé skupiny nerezervují jízdu předem, ale i když si je rezervují, ČD se rozhodují jen podle dalších rezervací, s lidmi, kteří si koupí jízdenku na poslední chvíli, se nepočítá. Skupina nebo kdo si rezervuje, má místenky, ostatní nic. ČD mají též zvláštní názor, kolik lidí se do vlaku vejde. Jezdila jsem vlakem do školy denně a v pátek odpoledne jezdily děcka z intru a byla potíž i ve vlaku stát. Přesto celé čtyři roky jezdily jen 3 vagóny a ne víc. Zřejmě je to moje chyba, že jsem nepodala žádost. A to bylo už i v době, kdy jezdila moje maminka, také vagón nepřidaly. 

Někdy mám pocit, že někteří lidé si vzali za stěžejní úkol svého života brát chuť do života lidem ostatním, ..., a kazit snahu osvícenější části společnosti nepřipustit všeobecný defétismus, vedoucí když ne přímo ke zkáze, tak jistě přinejmenším k úpadku společnosti... . Snad i přímo povinností každého člověka by mělo být šířit kolem sebe radost z tohoto světa (potažmo radost z našeho kladného zapojení se do něj), ..., radost z naší lidské aktivní účasti na stvoření...!! .

((...)).

Cituji o tom, jak se v Československu cestovalo vlakem třeba v roce 1921, tedy přibližně před sto lety; z tohoto můžeme sami posoudit, jak se naše možnosti i v této oblasti za tuto relativně nedlouhou dobu radikálně zlepšily (o době třeba v polovině 19. století raději nemluvme vůbec):

V roce 1921 využilo služeb železnice 174 milionu lidí, kteří ujeli skoro 6,5 miliardy kilometrů. To představuje přibližně 13 cest na každého občana mladého státu, a přibližně 475 kilometrů ujetých vlaky. Při srovnání se současností je však třeba vzít v úvahu, že železnice neměla žádnou konkurenci, vzdálenosti napříč Československem byly mnohem větší, ale na druhou stranu představovalo cestování i v „dřevěné“ 3. třídě při běžných platech drahý luxus. Při průměrné mzdě kolem 200 až 300 korun měsíčně - úředník si prý vydělal dokonce 300 až 500 korun měsíčně - stála jízdenka rychlíkem z Prahy do Brna 75 korun. Za průměrnou mzdu tak bylo možné pořídit přibližně jen 3 až 4 cesty, úředník si mohl dovolit dokonce 4 až 6,5 cest mezi oběma městy. 

(( ...)).

Jamardi, je to samozřejmě celé nadsázka a přehánění, proto jsem zvolil formu fejetonu, byť to má původ ve skutečných událostech, asi tak dva roky zpátky myslím, se prohnala přes republiku bouře, která trhala celé stromy a vlaky nejely půl den prakticky vůbec nikde, naproti tomu bylo zajímavé pro mě zjištění, že autobusy jely, bouře, nebouře.

jinak ČD šetří tam kde nemá a vráží miliardy, tam kde o to nikdo nestojí, zatímco v jiných státech EU je pouze doporučení stavět protihlukové stěny, zde je to dané přímo zákonem, navíc aby se víc prostavělo jsou o metr vyšší, než je potřeba a to za situace, kdy se akorát měnili ty hlučné "podvozky" vlaků, kvůli kterým se to dělalo za tišší, jediný účel je tedy, že stavební mafie si to prosadila, jiný účel to nemá.

problém u škol není to že děti jezdí hromadně vlakem, ale to že školy, které to organizují si nejsou schopny si to u ČD zarezervovat předem, aby se mohl přidat vagon/y navíc, ačkoli ČD, pokud vím takovou službu nabízí, učitelky vychovávají děti a měli by jít příkladem jak se chovat, takto názorně ukazují dětem, jak každý rok být znovu a znovu neschopný, nekompetetní a neohledupný ke všem ostatním ve vlaku.

celé je to za mě pouze průvodní jev toho jak se za posledních už 40 let tento stát plíživě rozkládá a jak zákony přestávájí fungovat pro lidi, nýbrž se zde vytváří jakýsi slepenec čehosi v čem se dá jen těžko existovat a myslím, že v brzké době, pokud se tak už neděje začnou lidé tento stát prostě opouštět, zvlášť za poslední čtyři roky nabrali události zcela nový spád, na jehož konci je propast, nakonec se lidi budou divit, jak to bylo možné, tak jako se diví vždy, když si nespojují událosto dohromady, které gradovaly po desetiletí, ostatně teď už na tom pramálo záleží a poslední formou je právě fejeton, neboť fejeton ve svém zveličování často ukazuje nesmyslnost nejlépe, než se začnou stíhat i autoři fejetonů samotných

Velice ráda jezdím vlakem. Jenže vlaky nemohou za to, že ČD šetří, nejraději na platech pomocných pracovníků a technickém vybavení. Takže když na koleje spadne větev, dříve tam běžel pracovník z nejbližší stanice a dal to do pořádku, nyní se tam musí dopravit někdo z alespoň 300 km vzdáleného dopravního uzlu. Stejně s napadaným sněhem. Posadit děti do vlaku začátkem července je asi tradice. Je to vytoužená změna oproti programu školního roku a je to jednoduché. Proto se to asi dělá dodnes. Nikdo nevymyslel nic lepšího. :) Jinak třeba spadané listí na trati má opravdu za následek, že vlak má problémy s bržděním, stala se kvůli tomu nehoda, kterou jsem zažila. Ty stromy ještě nevykáceli, protože asi ekologičtí aktivisté poukazují, že tam vždycky byli a šlo to. Jenže teď šetříme.

díky Lili :)

Zeé, tak nějak u fejetonu je předpoklad, že k přehánění, nadsázce, ironii, nebo sarkazmu dojde, když je to doslova definice fejetonu

Zeanddrich, neviem ako u Vas,  u nás sa sukromnemu RJ od zaciatku hádzali polená pod nohy, ostal len jeden pár vlakov, ráno do Prahy, popoludní naspať, nechávajú ich stáť pred stanicami, vraj nemajú voĺné nástupištia a iné...cesty do skoly a neskor do práce boli fajn, prvé lásky...niekedy ani meškanie nevadilo.  Najdlhšia cesta do Prahy trvala 12 hodin,  státie v chodbe pri WC, natrieskaná...(bežne 5-6 hodín)...Velkonocny pondelok 1977

Líbí...

... .

OsmiHanko, úryvek z mé již letité Vlakové poémy :

Smutná to zem,

kdys o ní Tyl zpíval

(a pak jsme to šoupli do Hymny),

dnes traťové zdivo

do betonu jsa koukati se smí

:D

ale pořád tu máme ještě ty naše české hry, chcete se projít a vidět českou krajinu? nezoufejte, na vlastním koni v posázaví v Kingdom Come: Deliverance ;D

Oprava - vietor vo vlasoch...aj vlakoch može byť:)))

Aru, veru i to som zažila, vagon 1.

triedy nebol zaradený a musela som hĺadať, kam zložím staré kosti...arogancia pracovníčok na hlavnej stanici v Bratislave ma ešte viac rozpálila  a podĺa známej basne - a čo tam i dušu dáš v tom boji divokom, radšej voĺ nebyť ako byť otrokom...som to nevzdala a vybojovala si do mesiaca vrátené cestovné...betónové steny sú hrozné, chýba mi aj možnosť strčiť hlavu do okna a kochať sa s vetrom vo vladoch, najma keď ani v 1. Triede nestačí dych  klimatizácii.  Prepáč, nedá mi nereagovať:)

- za týden K3? to nastává opačný fenomén vracejících se zdivočelých dítek z prázdnin, kde se celé dva měsíce flákaly, já nechápu proč jim to školy tolerují :D

místenka zpravidla opravňuje majitele místa si sednout na jemu označené místo, pokud ono místo dokáže najít (a vagón se nachází v příslušné soupravě vlaku) :D

no, ale jednou nás místenkáři vypekli, myslím že to bylo to slavné, dnes už ušmudlaně vyhlížející pendolino, jak o něm zpívá Nohavica v Ladovské zimě, zbylo na nás místo pouze na schůdkách v chodbičce a to jsme ještě byli rádi :))

taky jsem zapomněl do fejetonu vrazit českou zvláštnost vlakového ježdění, koukání do krajiny se již stalo překonaným zážitkem, nyní se cestující mohou oblažovati tvůrčím pohledem na krajinu z pohledu ČD pozorováním betonových zdí kolem trati (v případě požáru vlaku se doporučuje tichá modlitba, neboť než se hasiči přes zdi prosekají ve vlaku již všichni uhořejí) :D

- je to tak OsmiHanko, první třída je řesením, taky jsme to párkrát použili jako únik před vlakovou realitou, bohužel si myslím, že si toho lidi začínají všímat a všichni se přestěhují do první třídy :D

- Japonsko je zkrátka unikát Bene a rozhodně by tam Češi jezdit neměli, vidím jak se z našich Vietnamců stávají postupně Češi

No tak to se máme na co těšit. Za týden ne-jedem. A co když máme místenku, kam se máme umístit? Bavil jsem se dobře, Aru.

 ako dôchodca mám nárok na cestovanie zdarma v 2. triede...ak musím ísť rýchlikom, kupujem si  lístok v 1. triede za plné cestovné, mám však istotu, že mám miesto na sedenie isté...škoda, že jazdí RegioJet len raz denne, s tým som cestovala najradšej...isté miesto, voda, dobrá káva,koláčiky, jedlo, noviny, časopisy...aj meškanie sa lepšie zvládlo...s plnými vlakmi detí máš pravdu, i mňa štvalo, keď som pred rokmi platila plné cestovné, ale celou cestou som stála, lebo deti mali všetko obsadené za 1 euro za miestenku...frflali sme spolu so sprievodkyňou a ostatnými stojacimi na nespravodlivosť...a tak radšej platím prvú triedu...

Aru -

Zpáteční jízdenka byla levnější, tak jsem nikdy nejezdil tam, ale vždycky jenom zpátky.

Nami, zpáteční jízdenky byly oficiálně zrušeny, nyní si kupuješ jízdenku, přesně na konkrétní vlak,....... pokud jede, plus hledáš tu vhodnou slevu/tarif, který zrovna je aktuální, či aspoň byl kdysi dávno žhavě aktuální :D

díky všem za čtení ;)

určitě OsmiHanko, skoro každá jízda je životním zážitkem, naposled plný vlak dětí, žádný z ostatních cestujících si nesedl. pro školy je neřesitelným úkolem si rezervovat vlak předem, aby dráhy mohly přistavit vagóny navíc, každý rok se to opakuje, nikdo se nad tím ještě nezamyslel.

Rhodesie, to se mi taky stáva, že když nikam nejedu, tak nikde nečekám :D

Jízdenka - kanibal si pochutnává na Zdenkovi

Zpáteční jízdenka - jízdenka z pátka

Já tady všem musím oponovat. Třeba letos jsem ani jednou nezažil, že by se mi vlak opozdil, že bych na něj čekal ve vedru nebo mrazu. Tady se opravdu ČD musím zastat!

Na druhou stranu ale férově musím dodat, že na to značný vliv měla skutečnost, že jsem od začátku roku ani jednou vlakem necestoval...

Fajné...obzvlášť 12 z 10...kedysi dávno som denne cestovala vlakom...o meškaniach by som mohla písať seriály, v daždi, snehu, mraze, na slnkom rozhoručených roztiahnutých koĺajniciach( ziadne erotické narážky), horiacich lokomotívach...

- Kočkodane, to napsal sám nádražní život ;)

- Nami, tomu bych fakt věřil, kde dříve byla souprava o pěti vagónech, dnes jsi rád, když je tam vůbec nějaký vagón :D

Protože se zjistilo, že při vlakovém neštěstí je nejvíc obětí v posledním vagoně, je od 1.9. 2024 zakázáno k soupravě poslední vagon připojovat.

Řekl bych, že jsi to pravděpodobně drze neopsal z nějakých reklamních materiálů Českých drah. To asi opravdu vypadá na vlastní tvorbu... ;-)