ceny

milý Kočko ... k srdcu by som pripísala, že býva často zmetené, ustupuje, prečkáva a občas to vybalí naplno*** 

(jeden príjemne zmoknutý žmurk)

dadadik ... prítomnosť rada čaruje*** 

Janina ... človek si nedá povedať, a toľko inšpirácie*** 

Rhodesie ... už výdatne napršalo, začína sa sága o komároch, teda tu v okolí***

Maru, já tě nominuji na „cécéesko“ – Cenu citlivého srdce.

(jeden evergreenový, tedy věčně zelený, žmurk)

Gora ... veru, je to povzdych nad vývojom vecí, čiastočne vyvolaný únavou z aktuálneho stavu povetria***

Abakus ... v tieni náletovej dreviny javorovitého typu mám svoju oázu s lavičkou ... tiež netuším, na čo mám právo, a tak len od citu či rozumu občas usmerním tvary a hmoty ... najdôležitejšia je trasa dom-bránka, aby sa dalo prejsť***

Paráda! Má to hloubku, má to vtip...

Jdou nám příkladem... 

starý svět bude bez nás

vždycky to tak bylo a bude dál

Snažíme se zachránit "svůj starý svět"... ale existuje ještě?

Tvá báseň je vtipná i dojemná.

tiež si vážim aj náletové dreviny  a uvažujem, čo nechám žiť. Figa je na zozname tých, čo musím umravniť. Neviem, či mám na  to právo - aj ja sa  rozrastám a  zaberám na tejto planete viac miesta ako dva  - tri metre štvorcové. No dobre, možno to nie je štvorec.