O čem si povídali otec se synem.

Abakusi, Toot, Foto, Rhodesie, jsem li čten , jsem šťastný. Pro Abakuse, zima - léto, nic nedopadne, jak se zdá a zvláště když zima končí, může se stát cokoli. A když už jsem se tak rozpovídal, unešen sám sebou, rád bych zmínil, že klíčovou větou textu je : tak stalo se, že sešel v cestu lidí. Toot, jsem ti vděčný za tvou péči. Díky všem, zdravím. 

Posledný verš - autor ním myslí, že bude  ešte nejaká jeseň, alebo rovno po týchto tridsiatkach nastúpi zima?

Jo a ještě jsem chtěla říct, že je v básni intimita. Omlouvám se, neumím moc ukočírovat myšlenky.

no klobúk dolu.

Mimochodem - jsem teď nedávno četla o masivním úhynu supů v Indii v důsledku diclofenacu (že by se bolest skutečně měla prožít?). Když není supů, je více mršin a nemocí ... a smrti ...

Mám jednu báseň, jsmenuje se Obuvníkova dcera (to jen tak ... že rozumím). Tvá báseň používá bohaté symboly a odkazy na mytologii i literární tradice, které vytvářejí složitý obraz lidské existence... Je to zážitek.

První část básně je pro mě jakýsi mezistav mezi životem a smrtí, stav utrpení, který je neuchopitelný a nevyslovitelný. Tento stav je ztělesněný Kyklopem, který pozbyl i svého jediného oka a tak oslepen tápe ve tmě, což by mohla být symbolika ztráty směru a smyslu... Hmm. Kyklopova slepota může také odkazovat na lidskou nevědomost a neschopnost vidět skutečnou podstatu věcí.... Je veden Hermem Trismegistem, který představuje moudrost a znalosti, ale i tato je v básni bezmocná.

Druhá část se zaměřuje na kontrast mezi nevinností a utrpením? ... Kyklopa vede dětská ruka - naděje nebo nevinnost, která se snaží navigovat tmou a zmateností světa. Nebo by mohla být Tvým opakujícím se motivem přerodu. Tahlescéna je pak kontrastována s obrazem Tantala, který trpí věčnými muky. Spolu s odkazy na gregueríe (španělský literární žánr) a bolest v oblasti sterna (hrudní kosti) je cítit hluboký fyzický i duševní utrpení, který je jako sama lidská zkušenost.

Poslední část se soustředí na konečnost lidského osudu. „Pod žebry příběhu“ se odhaluje temná pravda o smrti a utrpení, kde „supi světa“ představují neúprosnost smrti, která si vezme vše, co z nás zbyde.... Závěrečný verš „zima nekončí v náručí léta“ je velmi silný.

Velmi dobré rýmy

i jinak palec:-)

Společně s panem Googlem jsme se shodli, že toto je impozantní dílo!