Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJak jsem se stal pizzou
Autor
Biskup z Bath a Wells
Dneska vám řeknu, jak jsem se stal pizzou. Věřte, nevěřte, jenže pravda to je.
Ale hezky popořádku. Narazili jsme na sebe před Albertem (nebo lépe řečeno – Ulrika narazila do mě). Přistoupila ke mně, a aby mě ukonejšila, přejela mi po tváři nehtem o velikosti dospělého potkana.
Spustila se mi krev. Ulrika ji vzala na prst, který olízla. „Rubínová, tu já ráda.“
Byla malá a kulatá a zahalená v tmavém hábitu s různými runami, pentagramy a bůh ví čím. Než jsem si ji stačil doprohlédnout celou, drapla mě za ruku a dotáhla k sobě domů. Býčím hrudníkem mě dostrkala až do ložnice.
Když jsem uviděl její postel s nebesy, nad kterou poletovala soška démona s obřím přirozením, a připravená pouta, sevřel se mi žaludek. „Co to sakra…?“
„To je můj Sukubáček. Ale něco mi říká, že dneska ho nebudu potřebovat,“ vzdychla Ulrika a pověsila se mi na krk, div mi ta přerostlá voodoo panenka nezlomila vaz.
Vzal jsem radši roha.
Venku jsem se vydýchal. Tak tohle bylo o chlup.
Pak jsem zůstal zírat. Ulrika už na mě čekala na chodníku!
Vytáhla čarovnou hůlku a zamumlala: „Staň se pizzou, odporný červe.“
Celý jsem zbělal. Vytekla ze mě veškerá voda. Byla ze mě vysušená mumie, která se rozpadla na jemný prášek.
Ležel jsem na válu. Hnětl mě chlápek v bílé zástěře, hrozně to lechtalo, ale nedokázal jsem ze sebe vydat ani hlásku. Nakonec mě potřel rajčatovou pastou, posypal sýrem i žampiony a strčil do rozpálené trouby.
Jak to pálilo, nejde slovy vypovědět, museli byste si to zažít, což vám fakt nepřeju.
Když mě vytáhl z toho pekla a strčil do krabice, připadal jsem si ublíženě a poníženě, aniž bych tušil, že to nejhorší mě teprve čeká.
„Jednu extra velkou pizzu funghi.“
„Na jaké jméno?“
„Ulrika.“
Bože, jen to ne!
Ulrika zaplatila a slavnostně si mě nesla v podpaží domů.
Co chvíli si olízla černé rty velkým jazykem.
„Teď už mi neutečeš, Rubíne.“
25 názorů
No jo no, to jsi celý ty. Radši se nebudu vyjadřovat, nerad bych se seknul. Je to na vícero čtení.
Gora: Jasně, díky.
některé osudové volby a výběry našich existencí proběhnou bez nás a my se jen koukáme, co to má znamenat...jedno je jisté, udělat s tím nic nejde, útěk je dočasný, odpor je marný, a čím víc odmítáš, tím víc si to užiješ. Za zkušenost k nezaplacení mi neděkuj, řekla mi jednou jedna podobná, když jsem otevřel pusu, abych se bránil...nestal jsem se pizzou, ale spíš sochou, nehybnou, kamennou, ze které se každou vteřinou drolilo víc a víc mého odporu a vlastní vůle...jak zpívala Edith Piaf, Ničeho nelituj, nikdo jiný to nikdy nezažil ;)
Moc děkuju všem, jsem rád i za kritiku, ovšem pochvala taky potěší.
Téma může být pro někoho zábavné, pro někoho zase třeba morbidní (i když lidstvo si v násilí evidentně libuje), ale asi je dobře, že si v tom každý něco najde.
Jsem rád, že zaujala.
Opravdu jsem chtěl spíš přijít s něčím neotřelým, pobavit. Je jasné, že tak jak byl příběh vylíčen, by se v opravdickém světě stát nemohl, tudíž i to násilí je smyšlené; jinými slovy: Při psaní této povídky nedošlo k fyzické či psychické újmě u žádné z postav ani u autora.
rád bych viděl tento text v próze měsíce, tak originální a skvěle podaný text se na Písmáku jen tak nevidí, aby autor popustit uzdu fantazie a nepsalo se jen o běžných věcech, navíc i styl je povedený do každého puntíku a zároveň text neopouští tu logiku, kterou rozvíjí, za mě toto je umění probouzet emoce, tam kde je čistá smyšlenka
Mě baví jedinečný způsob, styl, který jsi u hororové povídky dokonale držel po celou dobu.
Snad ani slovo navíc, napětí, pocit "zlého snu", kdy víš, že "cosi" je neodvratné... a ano, i v životě takové situace nastávají. Dovedl jsi navodit přesvědčivě "atmosféru" děje.
Téma ti vysloveně sedlo a mám pocit, že od prvně publikovaných textů zde jsi autorsky zřetelně vyrostl.
Napsala jsem to jen "pro pořádek", když jindy nadšeně chválím, tak jsem si řekla, že upřímně vyjádřím i znechucení. Asi je to můj problém, že se některým, nejspíš vlastně vtipným, věcem nedokážu smát, většinou když tam někomu ubližují. Někomu nevinnému, kdo nic neprovedl, takže mu to nedokážu "přát" a bavit se jeho neštěstím. Jsou třeba němé grotesky, z kterých je mi smutno. Dík, Jamardi, to jsem ráda, že nejsem sama ;)
asi mám šťastie - u mňa bolo najhoršie vyžadovaný pozdrav "ruky bozkávam" v jazyku maˇadrskom - bola som ochotná pozdraviť an x spôsobov, okrem tohto. Takže druhá veta, ktorá po mne vyštartovala bola okamžite:
"No jasné, ani pozdraviť nevieš, kto by ťa to aj naučil!"
Janino, ani já jsem se nebavila. Ale přineslo mi to úlevu, že nejsem sama, kdo něco podobného zažil. Myslím tím princip. Samozřejmě daleko horší jsou ty varianty jako je vražda nebo dlouhodobé věznění nějaké osoby. A pak je tu třeba sveřepé ošahávání. To jsem zažila já. Pak ta osoba dostala zákaz šahat mi na místo, kde šahala, tak mi šáhla na jiné místo - mám kvůli tomu na jedné fotce hlavu nakřivo, jak mi to bylo nepříjemné.
Janina: díky, vidíš, brát to takhle mě nenapadlo, i když to tak určitě může působit, jak děj "graduje", pro někoho možná "degraduje". Já to bral spíš jako věc k pobavení (mnoho čtanářů tu to zřejmě fakt pobavilo) a s trochou magie. Nic vážného. Už jsem četl podobné povídky, které neměly jako primární cíl oslavovat nechutnost a násilí, spíš šlo o tu magii nebo nadpřirozeno...
Norsko a vlastně všichni, díky moc.
Tak já se přiznám, že mi to zkazilo chuť k jídlu. Je to nechutný a nepříjemný příběh, jediná jeho logika je bezdůvodné a narůstající násilí, nevím, co by mě na něm mělo bavit. Že umíš skvěle psát, to vím, ale tady mi to není nic platný.
Biskup z Bath a Wells
před měsícemTo asi jo. A já to nebyl. ;-)
Tak tohle mě bavilo. Jenom mě mrzelo, jak jsi na začátku utekl. Ale to by bylo pak asi jiné čtení... :)
Biskup z Bath a Wells
před měsícemGora: tak nějak.
A von říká: jen si skočím pro klestí a pro sirky.
Jenomže vona mi řiká - bejt tebou nechodim nikam. Je poslední duben a věř mi, to holka jako já ... sama bejt nesmí. ;)
Biskup z Bath a Wells
před měsícemAsi tak ;-)
Byl jsi vybrán, tak to je konec, už se nediskutuje. :)