V letních barvách...

Krásné. A barevné...    :)

Díky, Karle...

Souhlasím s ostatními. Psí víno mi připomělo kočičí zlato:).

Romane, díky:-)

(- A zase mi nepřišlo avízo...!?)

Číslo jedna se mi zde líbí více...:) (neznamená to ovšem, že bych všeobecně rád slyšel hlas špačků v blízkosti vinohradu...! :) )

No, ony ty bobule psího vína jsou údajně pro člověka mírně jedovaté, ale protože chutnají odporně, tak otravy nebývají ;) ale ptáci je zobou běžně. Zajímalo by mě, proč to není třeba ptačí víno, ale zrovna psí... To jen, že mě rostliny od dětství zajímají a zrovna loubinec jsem si před pár dny prohlížela a fotila. Jsem moc ráda za aplikaci Plantnet, na stará kolena konečně zjišťuju názvy některých rostlin, které jsem předtím marně hledávala v knížkách...

Díky, Jarmilo a Luboši, potěšilo...

Mně se také druhé líbí víc.  Bzučení chrousta může vylekat, když je člověk naladěný na rogalo. U toho prvního mně chybí zkušenost s těmi ptáky.

Irčo, tvoje témata jsou mnohem pozitivnější, já přináším variace věru podstatně temnější...

Vztek, tvrdý lání

šlohli mu prkenici

pech, málo platný

Modřiny zmizí

zná to žel už odmala

mnoho ran dostal

Janino, díky za trefné postřehy... tady se tomu zelenému malému hroznu říká psí víno - a ze zelené jde přece jen do žluta, ale my je vlastně neochutnáme, nějací ptáci /nikdy jsme je nezahlídli/ kuličky za jediný den sklidí... a vinice je to malinká, popínavá...

Obrázky jsou to pěkné. Dvojka je mi bližší, protože "bzukot" rogala znám, srovnání s chroustem je milé. Taky jsem chrousty bohužel už dlouho neviděla. U prvního jsem trošku zmatená, protože psí víno - loubinec - nemá s vinicemi mnoho společného a přiznám se, že jsem ho neviděla nikdy ani zlátnout - v mém okolí se ho popíná spousta a bývá sytě zelený, na podzim pak výrazně zčervená.

Jani, díky!

Zvuk rogala může z dálky připomínat také chrousta:-). Občas se tu nějaký vyskytne...

Irenko, jako vždy pěkné a výstižné. První vyvolá živý obraz letní krajiny s vinicemi. Druhé mně připomnělo chrousty, kterých dříve bývalo hodně. Neviděla jsem je už několik desítek let, ale snad ještě někde žijí, jak napovídá druhé haiku. Tip