Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Polednice

02. 09. 2024
12
6
114
Autor
Madu

Tulíme se a já mu čichám k hlavě

jestli ucítím vůni mateřského mléka;

jako kdysi

nebo alespoň tok jeho myšlenek

 

Tisknu tak, až se mi třesou paže

dívá se na mě;

v modrých očích otázka a smutek

"Maminko, moc mě mačkáš!"

Povolím a on se může nadechnout

Navždy bude mým dítětem

jednou možná i navždy.


6 názorů

Umbratica
před 2 týdny
Dát tip

Děti musíme vždycky nechat, aby se zhluboka nadechly...


Madu
před 2 týdny
Dát tip Gora, 8hanka, Janina6

Děkuji dámy, syn teď nastoupil do páté třídy a jednou za čas mě šokuje, jak je to miminko dávno pryč. Jsem moc ráda, že to ve vás vyvolalo ty pocity (a vzpomínky), co mělo.


Janina6
před 2 týdny
Dát tip

Vrátila jsem se přečíst si to znovu... silné, opravdové. A přitom poezie, ne známé fráze. Bravo!


toot
před 2 týdny
Dát tip

intimní (top je tok)


Gora
před 2 týdny
Dát tip

Opravdové, Madu.

Miminka voní tak, že se to nedá zapomenout.


8hanka
před 2 týdny
Dát tip Gora

Veĺmi, veĺmi blízke...synovia dávno dospeli, už sa mi nestúlia v náručí, teraz si pritúlim vnúčika, veĺké modré očí a blonďavé vlásky sú pokračovaním...


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru