Svědomí

Evženie,

kdyby nepořádný hošík nechal na zahradě medvídky a panenky před povodní, to by teprve byla horrorová pohádka.

Hanko,

hodně to záleží na povaze. Cholerici jsou už takoví. Stejná ruka matky nebo otce hladí i mlátí. Fegmatik může mít trpělivost, která je pro cholerika naprosto nedostupná. Tělesné tresty se můžou zákonem zakázat, ale nedají se reálně odstranit. Dnes je možná facek míň, než bývalo, ale cholerický rodič se prostě neovládne... Cholerik ale může být v podstatě hodný člověk. Jsou tu taky ještě i zlí lidé a to už je docela jiná kapitola. Zlí lidé včetně zlých rodičů ze společnosti nikdy nezmizí.

Není to vždy pohádka.

to máš pravdu,  je to ako štafeta...vyrastala som na dedine,  kde väčšinou panoval názor, že bitka deťom len prospeje...aj oni(rodičia) dostávali bitku  a neublížilo im to...ja hovorím opak...

samozrejme, aj v meste sa stretávam ešte aj teraz s podobnými názormi na bitku ako výchovný prostriedok, ja tvrdo stojím za svojim - bitkou rodič dokazuje svoju nemohúcnosť, neschopnosť či nevedomosť, ako vychovávať svojich najbližších (niekde okrem detí dostáva "výchovnú" bitku aj manželka či družka)...nie je to strašné, že tí, ktorí sú ti najbližší sa ťa majú báť? A kde je láska? Jednou rukou hladia, druhou mlátia?

Hanko,

myslím, že násilí je jako štafeta. Dá se přenášet z generace na generaci.

Goro,

je to už hodně stará veselá básnička. Když jsem ji vkládala a "naprogramovala" na dnešek, vůbec mě nenapadlo, že by to mohlo najednou být tak "aktuální" dílko.

Synov som nikdy neudrela, dnes dávno dospelí obcas s usmevom povedia, že som im mala radšej capnúť na zadok ako zvyšovať hlas...ale obaja sú proti telesným trestom...dieta má rodiča rešpektovať nie sa ho báť ..

Hodně podařená báseň.

Jamardi,

vždycky jde o to najít správnou míru. A ve výchově o to asi jde obzvlášť....

Venku už prší docela dost a dokážu si představit, že by plyšovým medvídkům taková koupel zrovna nesvědčila... Sasmozřejmě, že malé děti, předškoláky, je potřeba neustále kontrolovat.  - Snadno se řekne, hůř provádí v praxi. 

Nemyslela jsem násilnické rodiče. Myslela jsem rodiče, kteří budou dítěti zvláště nadávat v této situaci, kdy je na panenkách vidět, že nebyly tam, kde být měly, je na nich vidět, že se jim nevěnovala pozornost, jaká měla. Dítě si to pamatuje. 

Zeanddrichu,

já jsem na něco pořádná, na něco míň. Asi mám mnohem větší pořádek na zahradě než doma.

Jamardi,

to máš pravdu. Někteří násilničtí rodiče to s tresty za nepořádnost opravdu přehánějí. Ale to by byl zas jiný druh horroru.

Zajíci, Janino,

ta básnička je už asi patnáct let stará. Je ze sbírky plné takovýchto "dětských horrorů". Dětství a horrory spolu jakýmsi způsobem podivně ladí.

Hanko,

ještě dnes, když si nejsem jistá, jestli jsem něco nezapomněla udělat, jdu to i v noci zkontrolovat. Malý hošík ale nemůže vstát z poslele a jít uklízet medvídky a panenky. Rodičům nemůže říct, že je nechal na zahradě, protože by dostal minimálně vynadáno. Proto se mu zdá o nejhorším - o zimní královně.

.... .

(- Zrovna zde by (u Tebe ale většinou!) nepořádnost v četbě byla asi hříchem... :) ).

Podařené.

Když se tato nepořádnost nafoukne, je to výchova svědomí podle veřejného mínění. Řada násilníku nebije své oběti tak, aby to bylo vidět, jít s napuchlým obličejem do práce je nepříjemné divadlo, zlomené žebro tak nevadí.

Kouzelná atmosféra...

Závěrečná strofa je velmi působivá.

Bene, Bene...každý básnik je jedinečny, ten skutočný píše srdcom, dušou, celým "SEBOU", dáva svoju kožu na trh bez ohladu na následky...obaja píšete skvele, každý inak...a prestaň sa vyhrážat mazanim, lebo ti nahádžem na zadok...

Ani neviem, je obrázok tebou maĺovaný viac pekný, či dojímavý, či odrazom spomienok od detstva až...? A tie dve otázky, hm.  Na obe odpovedám nie(aj ked sa to nepýtaš mňa), verím, že lásky je ešte veĺa, len niektoré srdcia priveli vrátka.. a neporiadnosť vraj naznačuje vysokú inteligenciu.