Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMalá...
25. 06. 2002
3
0
1435
Autor
Blaznivkaaa
Sedím tu v propadlišti slz,
a to co mě trápí,
to není láska,
jsem to já, je to on,
je to má zloba,
cítím jí všude,
všude v sobě, i v něm,
jako bych šlapala,
po střepech štěstí,
jako bych větřila nad zdechlinou,
a ono to tak možná je,
po mé duši nezbylo nic,
než jen zdechlina...
a to co mě trápí,
to není láska,
jsem to já, je to on,
je to má zloba,
cítím jí všude,
všude v sobě, i v něm,
jako bych šlapala,
po střepech štěstí,
jako bych větřila nad zdechlinou,
a ono to tak možná je,
po mé duši nezbylo nic,
než jen zdechlina...
Ach, ach, kdo by to neznal.... Ale mnohé duše trápením zkrásní, až uzraje čas.. *!
lidé se schází a rozchází
melancholie...
můj smutek je tak hluboko?
vážně