Tápání

křemen a slída
v dlažbě se střídá
tak jako levá s pravou

o bílé holi
chodník se drolí
obrůstá nízkou travou

od kraje města
loudá se cesta
tam do předměstských polí

obloha ztemnělá
přes hroudy popela
krajnice sypaná solí

do listí závějí
ztišených šlépějí
mlhou se řetízek zdvíhá

pěšina bez jména
oblaky vroubená
do míst kde ztrácí se tíha

duši snad očistí
dvě lípy bez listí
na nevysoké hůrce

tam svůj trám odloží
zmučený syn Boží
z podmraku vyšlehne slunce

/Oldřichovi/

*